V současné době prožíváme takovou vlnu odnárodňování, že snese srovnání s pobělohorským obdobím nebo s 50. léty minulého století. Slovo "národ" se v běžných veřejnoprávních médiích stává archaismem s temným přídechem. "Národní zájmy" se zmiňují pouze v souvislosti s Kurdy nebo Tibeťany, o našich se významně mlčí. Je jasné, že cílem je abychom zapomněli, že jsme Češi, Slezané a Moravané a stali se tupou snadno ovladatelnou masou. Na okraj řečeno, tento proces neprobíhá jen v případě našeho národa, zažívají ho i další evropské, zejména postkomunistické země, například Polsko, Slovensko, Bulharsko a další. Několik desítek finančních oligarchických skupin chce vnutit většině světa jeden, jejich byznysu nejvíce vyhovující společenský model: "hypermarketovou" zastupitelskou demokracii, kde o všem rozhodují obrovské globální firmy, mezi jejichž zaměstnance patří i tři až čtyři rádobypolitické rádobystrany, které jsou médii podporovány a stavěny do role jediných možných alternativ politického vývoje. Všechno ostatní je podezřelé, extremistické a protidemokratické. Co na tom, že demokracie předhozená lidu obnáší jednou za čtyři roky vhodit volební lístek do urny. Občane, mlč! Média placená těmito finančními predátory vytvářejí představu Ráje na Zemi, Kde si je Možné Koupit Vše, od jogurtu po důstojnost. V blyštivém jasu pozlátka postupně mizejí občanská práva jedno za druhý. Jsme čím dál více kontrolováni úředníky a "vychováváni" odborníky na cokoli. "Nikdy nebylo v Evropě tak dobře".zpívají unisono tito odborníci.Skutečnost je však jiná. Těm, kdo mezi masy sypali zlaťáky zapomnění, docházejí mince. Dlouhodobé plýtvání pseudokapitalistického Sovětského svazu jménem Evropská unie začíná sklízet své neblahé plody. Co v této situaci můžeme dělat?

Je třeba abychom se rozpomenuli na to kým jsme: Čechy, kteří žijí v Čechách, ve Slezsku a na Moravě, kteří jsou občany České republiky. Rozpomeneme-li se na tento základní stav našeho společenského bytí, bude nám jasné, že o tom co bude s naší zemí chceme rozhodovat my, jediný nositel moci v naší zemi. Že o ní nesmíme nechat rozhodovat nikým nevolená evropská nebo planetární centra. Že chceme být svobodní jak o to usilovaly generace našich předků.

Prohlášení Akce D.O.S.T. k nedávným bezprecedentním událostem ve Francii Postup současné vlády Francouzské republiky proti odpůrcům homosexuálních „sňatků“ je v celé své šíři nejhrubším zásahem politické moci do práv a svobod občanů od pádu železné opony!

Otázka legalizace „manželství“ homosexuálů, jež se svým charakterem dotýká základů francouzské identity, byla vládou a prezidentem Hollandem rozhodnuta od stolu, bez ohledu na mínění široké veřejnosti, a po stranické linii protlačena parlamentem, navzdory zcela zřetelnému občanskému odporu (už projednávání zákona vyvolalo v ulicích Paříže zcela nebývalou vlnu protestů). Na projevy občanské opozice pak vládní politici nedokázali včas adekvátně reagovat, ignorovali příležitosti k potřebnému dialogu a po schválení zákona nasadili proti demonstrantům nejhrubší policejní sílu. Vyvolali tak tvrdé pouliční střety s občany, kteří nedělali nic jiného, než to, že veřejně demonstrovali svůj politický a lidský názor!

Současná vláda Francouzské republiky tak prokázala vlastní ideovou slabost, hlubokou nekompetentnost a zastíraný, hluboce nedemokratický charakter, za což, podle našeho názoru, zasluhuje celoevropskou kritiku. Pro svobodymilovné občany ostatních evropských zemí totiž musí být nedávná francouzská zkušenost varováním a výzvou k obraně jejich vlastních práv a svobod. Nechceme čekat, až vláda podobného typu nasadí obušky a vodní děla také v ulicích českých měst. To zde již bylo a jen hlupák udělá stejnou chybu dvakrát.

Michal Semín - předseda Akce D.O.S.T.; Petr Bahník - místopředseda Akce D.O.S.T.

Pan profesor Keller ve svém rozhovoru pro Parlamentní listy sdělil, že naše děti už budou žít ve feudalismu (vizhttp://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/V-lidech-zacina-narustat-zlo-varuje-profesor-Keller-A-vysvetluje-proc-264778). Dokládá to stálým rozevíráním nůžek materiálního standardu lidí, až vznikne superbohatá vrstva, která ovládne ty chudší. Bohatí potom budou komunikovat s těmi, kteří jsou jaksi středně bohatí, budou je potřebovat ke službám apod. Ti, kteří pro ně budou nepotřební, budou mít blíže nespecifikované problémy.

To se stane tím, že státní služby zaniknou, budou jen soukromé a ty budou za peníze. Dobrovolná charita potom nezajistí dostatečný standard těm nejchudším. Těch bude přibývat, což je proces vytvořený odchodem průmyslu do rozvojových zemí a modernizací technologií vedoucí zcela přímočaře k nezaměstnanosti. Modernizují se už i banky a úřady, kde přichází lidé o práci. Obrovské zisky vzniklé novými technologiemi a obchodem s rozvojovými zeměmi se nerozprostřou na občany, ale zůstanou v soukromých rukou. Obrovské prostředky bude vlastnit nějaká feudální třída, která vše ovládne svými penězi, státní úřady jí budou sloužit, ona si vše koupí a pravidla života si stanoví pro sebe. Vlastně zanikne volná soutěž a tím vznikne feudalismus. Pan profesor z toho viní globální kapitalismus, který k tomu vede.

Vážení čtenáři webu Národní myšlenka, poprvé v letošním roce spouštíme hlasování o škůdce českého národa za první čtvrtletí roku 2013. Bohužel aspirantů naší „nechvalně proslulé" ceny je více, než bychom si přáli. Zde jsou konkrétní návrhy:

Společnost Viktora Dyka v čele s předsedou PhDr. Josefem Tomešem si 14. května, jako každoročně, připomene výročí skonu našeho velkého básníka, novináře a politika. Sraz účastníků proběhne v 17 hodin před pražským Olšanským hřbitovem, vchod z Vinohradské ulice. Všichni zájemci jsou srdečně vítáni.

Od té doby, co Český rozhlas sloučil někdejší zpravodajskou stanici (a jakousi duchovní nástupkyni české sekce BBC) a stanicí populárně naučných vědeckých pořadů se štvavou vysílačkou, pardon, se stanicí „analytické publicistiky“ (a duchoví nástupkyní někdejší Svobodné Evropy) usedám k rozhlasovému přijímači v rozpoložení sázkaře. Sám se sebou se totiž sázím, zda pořad bude stejně silná káva propagandy, zaslepenosti a zhovadilosti, jako obvykle, a nebo zda se redakce tentokráte překoná a posluchači dostanou naservírovánu extra dávku propagandy (a já rozbiji radio) a nebo zda se mi podaří jednou jedinou sázkou rozbít bank, to když se redakce nad námi smiluje (či jejímu bdělému oku unikne) nějaký pořad, hodný celoplošní zpravodajské stanice státního vysílání.

Tuto neděli jsem sice nerozbil ani bank, ani přijímač, přestože se redakce překonala a k svátečnímu dni nám nadělila extra dávku i s předkrmem a moučníkem.

Konsternovaně jsem vyslechl pořad, rádobyvtipně zesměšňující plánované hospodářství minulého režimu. Což o to, nejsem proti humoru, dokonce i na skutečně seriosní stanici bych jej rád přijmul, ovšem... není humor jako humor. Vysmívání se socialistickým pětiletým plánům, jejich plnění a překračování, jdoucímu ruku v ruce s nedostatkem spotřebního zboží i některých základních druhů potravin se tak nějak samo nabízí. Ovšem úsměv na tváři se nedostaví, když podobné vtipy do éteru vyslovuje novodobý „svazáček“ s budovatelskou dikcí, sdělující nám, že „tyhle minulé časy jsou za námi, my jsme přeci zvítězli a budujeme lepší, spravedlivější společnost, kde volný trh zajistí to, co se socialismu a komunistům nikdy nemohlo povést“.

Důsledky demografické změny

Mezi lety 1950 a 2000:

Celkový počet obyvatel Detroitu se snížil o 49%, z 1 849 668 na 951 270;
Počet bílých obyvatel Detroitu se snížil o 93%, z 1 545 847 na 116 599;
Počet černých obyvatel Detroitu se zvýšil o 159%, z 303 721 na 787 687;
Poměrný počet vražd v Detroitu se zvýšil o 582%, z 6,1 na 41,6 na 100 000 obyvatel ročně;
Poměrný počet loupežných přepadení se zvýšil o 596%, z 125 na 870 na 100 000 obyvatel ročně.
V rozmezí let 1930 až 2000 se počet loupežných přepadení ve městě (v přepočtu na počet obyvatel) zvýšil osminásobně; počet vražd (v přepočtu na počet obyvatel) vzrostl devítinásobně. Podle průzkumu provedeného Národním ústevem pro gramotnost (National Institute for Literacy) je 47% obyvatel Detroitu funkčně negramotných.
Detroitu se přezdívá "America's first third world city" (první město třetího světa v USA). Oficiálně se jako příčiny problémů Detroitu většinou označují "ekonomické problémy", což bývá oponenty považováno za politicky korektní eufemismus.