Nekonzumujme, přemýšlejme!!!

Autor: Jakub Košíček <(at)>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 22. 05. 2001

"Co ti na těch americkejch filmech pořád vadí? Vždyť všechny jsou o tom, jak je to tam blbý!" Tuto větu mi před časem řekl můj táta. A má pravdu. Od té doby se na filmy, převážně americké, dívám úplně jiným pohledem. Nekoukám jen na děj, který mne často i zaujme, ale i na pozadí a na to, o čem ten film vlastně je. Zjišťuji i věci, které jsem dříve neviděl. Nebudu jmenovat ani konkretizovat jednotlivé filmy, budu jen tápat v paměti a budu se snažit podívat se na ně realisticky. Jako první se mi vybavuje film, ve kterém je hlavním hrdinou mladý úspěšný muž,

jenž se jednoho dne odhodlá vstoupit do politiky. Pro peníze a kariéru. V počátku se jeho vize naplňuje přesně podle jeho představ. Vědět na koho se obrátit, vědět kde kdo má slabinu a patřičně toho využít, tedy spíše zneužít. V relativně krátké době se v americkém senátu dostane na posty, které jsou přístupné jen opravdu věrným a dlouholetým senátorům. Tu si něco vymyslí, tam zase pohrozí. Jako hlavní zápletka se v polovině filmu objeví nemocná holčička bydlící ve městečku, nad kterým je vysoké vedení a toto vedení je příčinou vysoké úmrtnosti a výskytu rakoviny. Hne se v něm svědomí a snaží se s tím něco udělat. Je schlazen nejen ekonomy, když se dozví, kolik by stálo buď přestěhování městečka, nebo vysokého vedení, ale i ostatními senátory, když mu sdělí, jaký řetězec událostí by se rozeběhl. Když mu pak sdělí, kolik je městeček, které se potýkají se stejným problémem, ustoupí. Ne na dlouho. Okolnosti ho donutí se k problému vrátit a vyřešit ho do konce. Odhalí tím i nečisté praktiky politiků, na kterých stojí celý senát. Vše dobře dopadne, dobro zvítězí nad zlem. Podívejme se však na prostředí, ve kterém se děj odehrává. Většina senátorů se vzájemně podplácí v závislosti na tom, kdo kde má zrovna zájmy. Vzájemně se vydírají, ruku ruka myje. Pozornější divák vidí, na čem stojí ta předhazovaná americká demokracie.

Další film, který jsem si před psaním této úvahy shlédl, je od začátku na ostro jasně vyhraněn. Hlavními hrdiny filmu jsou muž a žena, již jedou Amerikou a vraždí. Bez slitování, bez rozmyslu, když chtějí někoho nechat žít, to aby mohl vyprávět o jejich vraždění, vyřeší to rozpočítáním "na koho to slovo padne, ten musí jít z kola ven".

Tato dvojice je během celého filmu vyobrazována jako zamilovaná dvojice, ona byla v dětství zneužívána otcem, on byl otcem bit. Vlastně jsou to takoví chudáčci a vinu nese společnost. Celkově jsou předkládáni jako kladní hrdinové. Nejvíce mne zaujala scéna, kdy občané tyto dva vrahy obdivují, demonstrují své sympatie před soudní síní a s úžasem sledují reportáže v televizi. Vzpomněl jsem si při tom na chudáka nevinného Kajínka. Záporným hrdinou je policista, který je stíhá a aby byl opravdu záporným, po cestě zabíjí prostitutky. Když nakonec párek chytí, policisté jej brutálně zbijí. Upřímně se přiznám, že jsem byl dějem filmu tak vtažen, že jsem se chvilkami přistihl, že jsem vlastně na straně bezohledných vrahů a policisty, jež je bijí, nemám rád. Vše završí záporná postava ředitele věznice, který společně se zmíněným policistou vymyslí jejich převoz, na kterém má dojít ke smyšlenému útěku obou hlavních hrdinů, aby je mohli hrdinsky zastřelit. Situace se však vyvine jinak a film končí happyendem. Ve věznici vypukne vzpoura, vrah se zmocní zbraně, postřílí desítky policistů, vysvobodí svou milou a utečou. Filmaři nám bezostyšně postaví do role kladných hrdinů vrahy a do rolí záporných zase policisty a ředitele věznice.

V dalším filmu je hrdinou opět policista jehož hrdinství je nám předhazováno bezohlednou jízdou v ulicích města, překračováním předpisů a škodolibostí ke svým kolegům.