Po patnácti letech

Autor: Milan Tobiáš <(at)>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 18. 11. 2004

Opět si připomínáme 17. listopad 89. Po patnácti letech od změny režimu a části vládnoucích vrstev se komunisté pomalu, ale jistě opět derou k moci. Každé další volby jen posilují vliv komunistů. Podíváte li se na jejich politickou nabídku, zjistíte, že komunisté zcela převrátili svou ideologii. Komunistickou členskou základnu a o to více vedení tvoří osoby, naverbované ještě za minulého režimu. Titíž komunisté, kteří ničili skutečnou elitu našeho národa i každého, kdo se jim nezdál, se dnes tváří jako největší ochránci svobody a práv. To, co do listopadu 1989 potírali, dnes sami hájí v první linii, aby nás přesvědčili o tom, jak se změnili.

To jen dotvrzuje, že komunismus není přesvědčení ani názor, je to zločin. Komunistům nelze věřit, neboť oni zradili už i sami sebe.

Proč přes tyto skutečnosti stále roste obliba komunistů ve společnosti?

Za to mohou ti, co zklamali ideály lidí. Mohou za to osoby, které po listopadu 1989 slibovali lepší zítřky a své sliby nikdy nesplnily. U Občanského fóra to začalo a dodnes to neskončilo. Místo všemi tak často slibované prosperity, všeobecného vzestupu a rozvoje, se naše země dočkala jen plundrování a stamiliardových tunelů, které stále ještě ničí národní ekonomiku. To vše přirozeně vedlo k úpadku cti a hrdosti našeho lidu.

Za to všechno mohou oni! Zrádci revoluce. Ti co nás obelhali, ti co devastovali naši zemi, nás nyní vrhají do spárů komunismu. Komunisté získávají voliče a nemuseli proto ani nic udělat. Ztráta vidiny budoucnosti naší země nahrává rudým.

Nepřáteli naší země a národa nejsou v prvé řadě komunisté, nýbrž zrádci revoluce, zrádci ideálů z roku 1989, ti co vytunelovali národní jmění a zadlužili nás i budoucí generace. Dokud nezúčtujeme s nimi, nemůžeme skoncovat ani s komunisty. Odvádění pozornosti ke komunistickým zločinům v minulosti se míjí účinkem, právě kvůli těm mnoha nepotrestaným zločinům, spáchaným po roce 1989. Pokud netrestáme aktuální zločiny nemůžeme se vyrovnat s komunismem ani minulostí. Kdo se neumí postavit tváří v tvář skutečnosti, kdo nevnímá minulost ani současnost, nedokáže být tvůrce budoucnosti.