Kocábova facka rodičům

Autor: Michal Semín <(at)>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 15. 03. 2009

Spravedlnost Ministr Kocáb se rozhodl utratit 10 miliónů Kč na kampaň proti tělesnému trestání dětí. Duch Džamily Stehlíkové na lidsko-právním ministerstvu tedy žije dál. Její duch však jako strašidlo obchází celou Evropou, o čemž svědčí skutečnost, že Kocábova kampaň „Stop násilí na dětech“ bude zahájena na konferenci Evropa přátelská dětem. O tom, jak je Evropa přátelská dětem, svědčí především její liberální potratové zákony, nikoli její pokrytecká propagace pedagogického pacifismu (Politika pěti P).

Nejsem horlivým zastáncem častého tělesného trestání dětí, ale z vlastní zkušenosti, té dětské i rodičovské vím, že plácnutí na zadek je mnohdy účinnější než výčitky, křik či zákazy. Považuji přitom za samozřejmé, že povaha a intenzita tělesného trest mají být takové, aby nedošlo k větší fyzické újmě dítěte. Jako trest obecně, tak i rodičovský pohlavek má mít povahu především výchovnou. Není rozumné trestat ve chvíli, kdy rodičem cloumá zlost, a dítě také musí vědět, proč je trestáno.

Požadavek na zákaz tělesných trestů plyne mimo jiné z nepřirozené aplikace ideologie demokratismu pro rodinu a vztah rodičů a dětí. Láska, která každou zdravou rodinu stmeluje, nemůže být sentimentální, vyžaduje od všech členů rodiny soustavný zájem o společné dobro. A k tomu je zapotřebí uchování autority rodičů a hierarchického uspořádání rodinných vztahů. Bez nich se mnohá rodina brzy rozpadá v pouhý průsečík mimochodem se protínajících jedinců, sdílejících sice společný prostor, avšak bez ohledu na potřeby svých bližních a rodiny jako celku.

Říká se, že v pozdějším věku dítěte jsou tělesné tresty již neúčinné. Na tom jistě něco je. A jak ukázal Mackův pohlavek Rathovi, u dospělých je jejich účinnost doslova kontraproduktivní. Přesto mi při pohledu na ministra Kocába tak trochu svrbí ruka…

Převzato z blogu autora