Budete po škole, dokud nebudete zpívat čistě!

Autor: PhDr. Radomír Malý <redakce(at)narmyslenka.cz>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 20. 10. 2009

Fischer Při zprávách o druhém irském referendu k Lisabonské smlouvě jsem si vzpomněl na svá školní léta. Bylo to za chruščovovské euforie, kdy se věřilo, že komunismus, čili "ráj na zemi", už je na dosah ruky. Učili jsme se tenkrát v hodině zpěvu k tomu písničku. Ale ouha - nota falešná. Protože šlo o poslední hodinu toho dne, naštvaná učitelka řekla: "Budete tady po škole tak dlouho, dokud nebudete zpívat čistě!"

Podobnost s irským referendem je samozřejmě "pouze náhodná". "Budete tak dlouho chodit k urnám, dokud nezvolíte správně!" - takový byl smysl opakovaného irského hlasování o LS. Jenže logicky myslícímu člověku by mělo být na základě toho jedno jasné: Evropská unie není společenstvím suverénních států, za něž se vydává. Kdyby tomu tak bylo, potom by výsledek prvního referenda - byť pro mnohé nepříjemný - musel být respektován. To se nestalo. EU proto není ničím jiným než seskupením vazalských správních jednotek pod vedením centrální vlády byrokratů v Bruselu, což je v diametrálním rozporu s ideou otců spoluzakladatelů EU Adenauera či Gasperiho.

Teď zbývá evropským byrokratům vyřešit pouze jeden problém: Tím je český prezident Václav Klaus, tvrdošíjně odmítající připojit pod traktát svůj podpis. Své důvody řekl a není třeba je zde opakovat. Jenže čeští politikové už přemýšlejí nad tím, jak prezidentův podpis "obejít" - již více se jich vyjádřilo, že se dá nalézt právní zdůvodnění, proč prezidentův podpis není k platnosti LS nutný. Když jsou dveře do domu zavřené, vleze se oknem - co na tom, že to je morálka zlodějů a lupičů, jen když se dosáhne cíle. Ústava je takto demonstrativně prohlašována za cár papíru, který k ničemu nezavazuje.

Česká vláda a politikové tím plní přání bruselských byrokratů. LS musí být všemi schválena a pro všechny se stát závaznou. Jistě, ujišťují, že suverenita jednotlivých států nebude dotčena. Irové, Poláci a Malťané prý mohou klidně mít své zákony, zakazující potraty, LS přece výslovně neříká, že nesmějí. Tomu by se snad dalo věřit v případě, kdyby Brusel uznal a ctil svrchované rozhodnutí irského národa v prvním referendu a nenutil nátlakem Iry k přijetí něčeho, s čím evidentně nesouhlasí. Jestliže v této věci Brusel ostentativně pohrdá suverenitou nezávislého Irska, bude tomu tak i v jiných případech. Postačí jen, aby OSN odhlasovala "právo" ženy na potrat, což stále hrozí. Když by zdravotník odmítl vražedné přání ženy splnit, byl by potrestán za "porušení" jejího práva. Evropský parlament, ovládaný liberály a socialisty, se k tomu jistě rád připojí. Jen naivka se může domnívat, že Irové, Poláci a Malťané tady uhájí svoji "suverenitu".

My, Čechové, víme o podobných slibech své. 30. září r. 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda o odstoupení českého pohraničí hitlerovskému Německu. Bylo třeba, aby k ní připojili své jméno i český prezident Beneš a vláda. Ty Chamberlain a Daladier (pro neznalé dějin: tehdejší premiéři Velké Británie a Francie) ujistili, že suverenita okleštěné republiky zůstane nedotčena a obě velmoci půjdou Československu na pomoc, kdyby Hitler chtěl obsadit zbytek země. Jenže neuplynulo ani půl roku a 15. března r. 1939 pochodovala německá vojska Prahou. Britové a Francouzi se zmohli pouze na nemastný neslaný protest - jejich sliby z Mnichova byly ty tam. Politika ústupků Hitlerovi byla tenkrát jejich stratégií, proto neměli žádný zájem na splnění slibů, daných v Mnichově zástupcům tehdejšího Československa.

Politikou dosavadní liberálně-socialistické reprezentace EU je odbourání suverenity jednotlivých nezávislých států. Všem mají být vnuceny zákony "nového pořádku", prosazované vysoce postavenými vyznavači svobodného zednářství a New Age. Jsou to volnost pro potraty, eutanázii, klonování, sexuální promiskuitu a homosexualitu. Jestliže z taktických důvodů ujišťují, že v této záležitosti budou respektovat odlišnou legislativu jednotlivých zemí, tak jejich chování v případě Irska i Česka dokazují pravý opak. LS je nástrojem k odbourání suverenity jednotlivých států, braňme se, jak to jen lze, a podpořme prezidenta Klause s výzvou, aby neustupoval!

Převzato z webu Institutu Svatého Josefa