Radeji selku nezli intelektualku

Autor: Boris Alexandrov <(at)>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 28. 07. 2011

Predevcirem vecer jsem mel moznost si pripomenout, jak dobrou scenaristkou a reziserkou byvala Olga Sommerova, nez se dala na politiku. Jeji starsi dokument, ve kterem priblizila osudy priblizne tuctu netuctovych zen, jsem nejen dokoukal, coz je v pripade vysilani Ceske televize dost nezvykle, ale dokonce se mi i libil.

Jen chvilemi to trochu mezi gaucem a obrazovkou skripalo, to kdyz nektere protagonistky neunesly tihu okamziku a zacaly se vyznavat ze sve prevahy nad muzi – jednou byly silnejsi, jindy citlivejsi, nasledne zase empatictejsi nez muzske pokoleni. To si musite vybrat, holky, bud jsou obe pohlavi stejna a naprosto nicim se nelisi, nebo mezi nimi jsou vyrazne rozdily. Takovyhle sexismus-nesexismus me nebavi.

Jedno tvrzeni – a zduraznuji, ze na nem nektere damy lpely opravdu vazne – znelo, ze nejdulezitejsi ve vztahu mezi muzem a zenou je casto si spolu sednout. To zaznelo vicekrat, skoro jak nejake zarikavadlo. Musime si spolu sednout a komunikovat… je dulezite, aby si spolu casto sednuli… hlavni je si vecer spolu sednout… ti dva si spolu musi predevsim casto sednout.

Tohle zaklinani me opravdu znejistelo, predevsim pak proto, kdyz jsem se pristihl, ze mam na danou problematiku nazor velmi odlisny. Ne snad zcela protichudny, ale o takovych devadesat stupnu pootoceny urcite. A tak jsem ho tedy vyjadril nahlas, nehlede na to, ze vedle me sedi moje zena.

“Chlapi a zensky si spolu musej predevsim lehnout.” znel ten muj nazor. A svete div se, manzelka se neurazila, ale smala se.

A proto my muzove mame radi selky nez intelektualky. Je s nimi legrace… a nechteji si furt sedat.