Další kolo boje o svobodu slova odstartovalo

Autor: Miroslav Červenka <mcervenka(at)karneval.cz>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 16. 02. 2012

Autobus Včerejší trestní oznámení předsedy Zelených Lišky na novináře Adama Bartoše - kvůli jeho článku Kraus - odstartovalo další díl zřejmě nekonečného seriálu bojů o jednu z našich nejzákladnějších svobod – svobodu slova. Jsem velmi zvědavý, jak k této kauze přistoupí naše soudní instance, jež se až dosud v podobných politicky orámovaných případech nějak zvláštěnevyznamenala, neboť její rozhodnutí jsou často až příliš okatě ovlivněna politickou korektností a vliv médií a politiků je z nich cítit na sto honů. Stačí vzpomenout nechvalně známou kauzu samolepkových zločinců, kteří za tuto svou „extrémně nebezpečnou“ činnost strávili v našem prý svobodném a demokratickém státě dlouhé měsíce ve vazbě a hrozí jim dlouholeté tresty.

Co teprve asi čeká pana Bartoše, který se pokusil osondovat, jaký je prostor pro otevřenou a různými tabu neohraničenou diskusi o Židech, židech a židovské lobby v ČR. Je očividné, že se odvážil do míst, o kterých se ostatní naši novináři ani neopovažují myslet, že existují. Ale oni existují. Svobodu našeho myšlení a vyjadřování ovlivňují již řadu let, ať si to uvědomujeme, či nikoliv. No zkuste si to sami, řekněte podělanej Němec, podělanej Polák, podělanej Rus nebo podělanej Američan, podělanej černoprdelník a v kontrastu s tím podělanej Žid. Cítíte ten kvalitativní rozdíl? Zatímco v ostatních případech je zmíněný obrat v různých variantách vnímán vcelku bezproblematicky, užití variant spojení „podělanej Žid“ je spojeno s pocitem něčeho zavrženíhodného. Podobný rozdíl existuje i při používání víceméně pejorativních pojmenování různých národů, která nevnímáme až tak extremisticky – např. slova Rusáci, Čecháčci, Němčouři atd., ale řekneme-li Židáci už cítíme, jak nám nad hlavou krouží paragrafy.

Že daný stav existuje v našem podvědomí? No a co, to nic není oproti tomu jaká praxe existuje v naší justici. Paragrafy o nenávisti rasové a národnostní jsou až dosud kromě Židů využívány výhradně v případech slovních útoků na Romy, přičemž tytéž, či dokonce daleko horší urážky z druhé strany zůstávají ze strany státní moci v minimálně 90% bez odezvy. Je to tak správné? Domnívám se, že nikoliv, podstatou spravedlnosti je rovnost a ta je v těchto kauzách pošlapávána naprosto brutálně. O případech, kdy je obviněný holohlavý a má na triku nějakou debilní nášivku se ani nemá cenu rozepisovat. Nemůže být ani dělostřelec, a v tu samou chvíli šéf anarchistů přednáší své bludy za peníze státu na půdě vysoké školy. Tomuhle tedy rovnost neříkám.

Vyjadřování a zejména články o Židech a židovství se tak stávají prubířským kamenem svobody slova v naší zemi. Patrně žádné jiné téma není spojeno s takovou mírou uzavřenosti otevřené debatě. Na tuze tenký led vstupuje každý, kdo jen okrajově téma židů a židovství zmíní v jiném, než pochvalném či minimálně neutrálním duchu. Vzpomeňme např. Mirka Topolánka, co ten se nadělal bot, vztyčených prostředníčků a schůzek s lobisty, a nic. Stačilo říci o někom, že je Žid a „uhne“ a už šustil do zapomnění.

Není také nic divného na tom, že hájit ohrožené výsadní postavení spojené s užíváním pojmu „Žid“ ve všech variantách vyrazil někdo z prostředí neomarxistické liberální levice, v tomto případě předseda strany, na níž, vezmeme-li k ruce obecnou definici extremismu, tato sedne, jak nechvalně známé „pazdeří k prdeli“. Vždyť hájí svou komparativní politickou výhodu. Kdo jiný má možnost s relevantní vyhlídkou úspěchu podávat trestní oznámení kvůli politickým výrokům a kalkulovat při tom, že se z toho stane probírané téma. Je logické, že grünenführer Liška nechce tuto svou výhodu ztratit. Jeho Německem inspirovaná partaj se nikoliv poprvé situuje do role abitra ve věci svobody slova a politických předpokladů pro výkon povolání. Přitom v jiných oblastech je to právě ona, kdo volá po detabuizaci letitých hodnot, ať již se týkají rodiny, církve či ustálených mravních norem. Docela by mne zajímalo, jak se k této kauze postaví další strana, která má jinak lidských svobod plná ústa – Piráti.

Zelení však mohou mít i další důvody, proč na sebe ve spojitosti s touto kauzou upozornit a to důvody politické a ekonomické.

Z politických připomeňme, že jakákoliv zmínka v médiích, která se nemusí platit coby reklama, je pro každou politickou stranu milý bonus, zvláště pak v případě stran, které se dlouhodobě snaží atakovat pětiprocentní klauzuli pro vstup do parlamentu. Rovněž fakt, že jsou to právě oni, kdo nabízí před prezidentskými volbami podporu a pomoc kandidátovi, který je u nás mezi ostatními pretendenty prezidentského stolce nejvíce spojován s židovstvím, nelze brát na lehkou váhu.

Co se týče ekonomických důvodů, je nasnadě, že celosvětově mocná židovská lobby nebude bez vlivu ani v ČR a peněz na chod politické strany není nikdy dost. Stranou nemusí být ani pomoc časopisu Kraus ke zviditelnění nikoliv nepodobným způsobem, jakým se zviditelňují grátis politické strany. Mohu-li vycházet z vlastní zkušenosti prodejce tiskovin, pak časopis žádný anšlág není. Prvního čísla nám distribuční firma bez toho, že bychom si jej objednali dovezla stejně jako Blesků, druhého již notně méně – čtvrtinu. Dnes posílá jeden. Jestli je tomu tak i jinde, není se co divit, že kámoš potřebuje se zviditelněním pomoci, a proč nezkusit tohle? Třeba to pak před volbami nějak vrátí.