Čím je pro mne také národovectví

Autor: Otakar Ševčík <(at)>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 29. 10. 2012

Definovat národovectví vůbec není lehké, právě proto že je tak přirozené. Je to velmi podobné jako odpovědět na otázku: "Čím je pro Tebe Láska?"

Chci zmínit čím je pro mne také národovectví a vytyčil jsem si nelehký úkol, nechci-li být frázovitý, a to nechci. Jak už zmínilo mnoho moudřejších přede mnou, národovectví je především duchovní záležitostí. Národovectví je pro mne vzkříšením Citu. Citu opravdu hlubokého, žhnoucího jako oheň a pevného jako skála. Citu k sobě samému, nejbližším lidem, obci, kraji a zemi. Citu, který se zabývá dopadem mého jednání na výše zmíněné hodnoty. Leckdo by možná namítl, že takto cítit je přece přirozené a podivil by se proč vlastně tyhle řádky píšu.Mělo by to být přirozené ale není. Slova včetně těch základních jsou ponižována svým přehnaným a často až nemístným používáním a pro řadu lidí ztrácejí význam. Na sociálních sítích máme "přátele" a v televizi je "láska". Značná část z nás žije životy v zastoupení, zastupují je jejich televizní hrdinové nebo figury z počítačových her. Výmysl nahrazuje smysl.

V takové atmosféře je možné všechno. Natočit si útok na spolužačku na mobil a na sociálních sítích z něj udělat reality show. Její strach je ale skutečný. Nebo ve zdegenerované touze po nesmrtelnosti rozházet ostatky mrtvých po hřbitově. To že řada puberťáků by měla problém zařadit si do souvislostí Karla Havlíčka Borovského, Františka Palackého a Karla Kramáře je jen smutným důsledkem virtualizace a debilizace života. Pravda o rodině jako základu státu zní pak školometsky, výsledkem toho že ji ignorujeme je ale to že vymíráme. Vy kdož nenávidíte naší kulturu, nebudete s námi muset válčit. Až se sem v důsledku vstřícnosti Evropské unie přistěhujete, vytlačíte nás prostě počtem.

A proto píšu tyto řádky. Abychom si znovu začali vážit sami sebe, svých nejbližších, míst kde žijeme, své země. Abychom si uvědomili že máme minulost, nezadatelné právo ovlivňovat svoji přítomnost s ohledem na budoucnost. Že je možné milovat, mít hodnoty a bude-li to třeba postavit se za ně. Nemusí se bát ani jeden každý z nás ani celek jehož jsme součástí český národ.