Manifest identity

Autor: Otakar Ševčík <(at)>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 14. 05. 2013

V současné době prožíváme takovou vlnu odnárodňování, že snese srovnání s pobělohorským obdobím nebo s 50. léty minulého století. Slovo "národ" se v běžných veřejnoprávních médiích stává archaismem s temným přídechem. "Národní zájmy" se zmiňují pouze v souvislosti s Kurdy nebo Tibeťany, o našich se významně mlčí. Je jasné, že cílem je abychom zapomněli, že jsme Češi, Slezané a Moravané a stali se tupou snadno ovladatelnou masou. Na okraj řečeno, tento proces neprobíhá jen v případě našeho národa, zažívají ho i další evropské, zejména postkomunistické země, například Polsko, Slovensko, Bulharsko a další. Několik desítek finančních oligarchických skupin chce vnutit většině světa jeden, jejich byznysu nejvíce vyhovující společenský model: "hypermarketovou" zastupitelskou demokracii, kde o všem rozhodují obrovské globální firmy, mezi jejichž zaměstnance patří i tři až čtyři rádobypolitické rádobystrany, které jsou médii podporovány a stavěny do role jediných možných alternativ politického vývoje. Všechno ostatní je podezřelé, extremistické a protidemokratické. Co na tom, že demokracie předhozená lidu obnáší jednou za čtyři roky vhodit volební lístek do urny. Občane, mlč! Média placená těmito finančními predátory vytvářejí představu Ráje na Zemi, Kde si je Možné Koupit Vše, od jogurtu po důstojnost. V blyštivém jasu pozlátka postupně mizejí občanská práva jedno za druhý. Jsme čím dál více kontrolováni úředníky a "vychováváni" odborníky na cokoli. "Nikdy nebylo v Evropě tak dobře".zpívají unisono tito odborníci.Skutečnost je však jiná. Těm, kdo mezi masy sypali zlaťáky zapomnění, docházejí mince. Dlouhodobé plýtvání pseudokapitalistického Sovětského svazu jménem Evropská unie začíná sklízet své neblahé plody. Co v této situaci můžeme dělat?

Je třeba abychom se rozpomenuli na to kým jsme: Čechy, kteří žijí v Čechách, ve Slezsku a na Moravě, kteří jsou občany České republiky. Rozpomeneme-li se na tento základní stav našeho společenského bytí, bude nám jasné, že o tom co bude s naší zemí chceme rozhodovat my, jediný nositel moci v naší zemi. Že o ní nesmíme nechat rozhodovat nikým nevolená evropská nebo planetární centra. Že chceme být svobodní jak o to usilovaly generace našich předků.