Případ pana docenta Martina C. Putny

Autor: Mgr. Jan Skácel <(at)>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 27. 05. 2013

Máme zase jednou o zábavu postaráno. A to o zábavu zcela nevkusnou. Jistý pan docent, který o sobě říká, že je katolík, zcela nechutným způsobem dá veřejně najevo svou sexuální orientaci a pak se s celou oficiální veřejností diví, že jej pan president nechce jmenovat univerzitním profesorem. Já se divím také. Nikoliv však panu presidentovi. Kdyby totiž dotyčný pan docent se jasně neprojevoval jako katolík, dokonce takovým způsobem, že se před pěti lety omlouval za zesnulé katolické spisovatele za útoky na Karla Čapka v roce 1938, bylo by mi to asi jedno. Ale jak se může věřící člověk hlásit k náboženství, které homosexualitu považuje za jeden ze sedmi hlavních hříchů, to už je těžko pochopitelné. (Pýcha, lakomství, nenávist, smilstvo, nestřídmost, hněv a lenost.) V daném případě jistě čtenář pochopí, že z hlediska katolické věrouky jde o smilstvo. Katolická církev to tak po celou historii také deklarovala. Až po naše časy. Nejde zde o to, že pan docent Putna je člověk hřešící, to je každý z nás. Ale jako věřící katolík by se měl tohoto , z hlediska náboženství, těžkého hříchu, snažit zbavit, jít ke svaté zpovědi a projevit účinnou lítost. Místo toho, v rozporu s vírou, ku které se otevřeně hlásí, propaguje něco, co je z hlediska jeho oficielní víry striktně zakázáno. Není v mé kompetenci jej soudit, to je věcí někoho jiného, ale zcela jasně se musím pozastavit nad takovým etickým přístupem a tázat se jakým právem si takový člověk může získat respekt veřejnosti, který by měl být automaticky spojován s jednou nevyšších prestižních hodností jaké lze v naší společnosti docílit. Co je až neuvěřitelné, je reakce některých politiků, kteří se hlásí ke katolickému náboženství.. Konkrétně mám na mysli pana premiéra a pány ministry Schwarzenberga a Kalouska. Jejich postoj totiž hovoří o tom, že jsou jaksi katolíky jen na papíře. V tomto případě totiž platí to, že zapírají svou víru před lidmi. Nebo již neplatí - „Kdo mne zapře před lidmi, toho já zapřu před svým Otcem?“ Jejich odvolávání se na zákony naší země je jen vrchol nestatečnosti a klasického oportunismu. Současný pan president, který se veřejně prohlašuje za ateistu, i když nikterak nezapírá svou náboženskou výchovu , dokazuje, že má daleko větší smysl pro slušnost než je tomu u výše jmenovaných tří pánů.

Převzato z webu ČNHJ