Otázka legalizace „manželství“ homosexuálů, jež se svým charakterem dotýká základů francouzské identity, byla vládou a prezidentem Hollandem rozhodnuta od stolu, bez ohledu na mínění široké veřejnosti, a po stranické linii protlačena parlamentem, navzdory zcela zřetelnému občanskému odporu (už projednávání zákona vyvolalo v ulicích Paříže zcela nebývalou vlnu protestů). Na projevy občanské opozice pak vládní politici nedokázali včas adekvátně reagovat, ignorovali příležitosti k potřebnému dialogu a po schválení zákona nasadili proti demonstrantům nejhrubší policejní sílu. Vyvolali tak tvrdé pouliční střety s občany, kteří nedělali nic jiného, než to, že veřejně demonstrovali svůj politický a lidský názor!

Současná vláda Francouzské republiky tak prokázala vlastní ideovou slabost, hlubokou nekompetentnost a zastíraný, hluboce nedemokratický charakter, za což, podle našeho názoru, zasluhuje celoevropskou kritiku. Pro svobodymilovné občany ostatních evropských zemí totiž musí být nedávná francouzská zkušenost varováním a výzvou k obraně jejich vlastních práv a svobod. Nechceme čekat, až vláda podobného typu nasadí obušky a vodní děla také v ulicích českých měst. To zde již bylo a jen hlupák udělá stejnou chybu dvakrát.

Michal Semín - předseda Akce D.O.S.T.; Petr Bahník - místopředseda Akce D.O.S.T.

Mezi lety 1950 a 2000:

Celkový počet obyvatel Detroitu se snížil o 49%, z 1 849 668 na 951 270;
Počet bílých obyvatel Detroitu se snížil o 93%, z 1 545 847 na 116 599;
Počet černých obyvatel Detroitu se zvýšil o 159%, z 303 721 na 787 687;
Poměrný počet vražd v Detroitu se zvýšil o 582%, z 6,1 na 41,6 na 100 000 obyvatel ročně;
Poměrný počet loupežných přepadení se zvýšil o 596%, z 125 na 870 na 100 000 obyvatel ročně.
V rozmezí let 1930 až 2000 se počet loupežných přepadení ve městě (v přepočtu na počet obyvatel) zvýšil osminásobně; počet vražd (v přepočtu na počet obyvatel) vzrostl devítinásobně. Podle průzkumu provedeného Národním ústevem pro gramotnost (National Institute for Literacy) je 47% obyvatel Detroitu funkčně negramotných.
Detroitu se přezdívá "America's first third world city" (první město třetího světa v USA). Oficiálně se jako příčiny problémů Detroitu většinou označují "ekonomické problémy", což bývá oponenty považováno za politicky korektní eufemismus.

Aktuální hospodářský a politický vývoj Evropské unie potvrzuje oprávněnost kritických výhrad k její podobě a fungování. Akce D.O.S.T. tyto kritické postoje dlouhodobě sdílí , zasazuje se za obnovu plné státní suverenity České republiky a varuje před dalším prohlubováním závislosti na EU, aktuálně před přistoupením k tzv. Evropskému paktu soudržnosti (eurovalu), jež by v praxi znamenalo vyvedení miliard korun z peněženek českých daňových poplatníků do bezedných kapes unijních orgánů.

Svůj nesouhlas s unijní politikou a záměrem připojit Českou republiku k eurovalu vyjádří Akce D.O.S.T. formou veřejného protestu při vyvěšování vlajky EU na Pražském hradě prezidentem Milošem Zemanem a J.M. Barrosem.

Modrá vlajka s hvězdami se stala ztělesněním chybně nastaveného procesu evropské integrace, ztělesněním eurobyrokracie a nesvobody. Vyvěšení této vlajky, která ve skutečnosti nerepresentuje žádný svrchovaný stát, vedle vlajky České republiky na historickém sídle českých panovníků, je podle názoru Akce D.O.S.T. znevážením českých státních symbolů a nevkusnou exhibicí cizí nadvlády.

Ve chvíli, kdy většina české politické representace ustupuje tlaku „proevropských“ sil je veřejný protest jednou z mála možností, jak dát najevo vlastní názor. Protest proti vlajce EU je protestem proti eurovalu a hlasem hájícím nejzákladnější zájmy občanů České republiky.

V Praze 22. 3. 2013

Michal Semín, předseda; Petr Bahník, místopředseda

V Praze 5. března 2013

Michal Semín, předseda Akce D.O.S.T.; Petr Bahník, místopředseda Akce D.O.S.T.

Je zřejmé, že jde o politickou záležitost. Ať již tato kauza skončí prakticky jakkoliv, bude mít neblahé důsledky na právní stav v této zemi. Metody těch, kteří nesouhlasí s výsledky voleb a s podporou mainstreamových medií uplatňují populistickou argumentaci, přičemž zcela ignorují základní právní principy, naši zemi zákonitě povedou do právního marasmu a k další revoluci. Důsledkem nemůže být nic jiného než další snižování autority státních institucí a pád do anarchie, kdy půjde zákonnost stranou. Pak bude platit již jen právo silnějšího, tady těch skupin, které dokážou patřičně zmanipulovat veřejnost.

Monarchisté sice nejsou příznivci republikánského zřízení, protože velmi zřetelně vnímáme jeho nedostatky, které postupně vygenerují úpadek, zároveň však jsme zastánci práva a pořádku. Z tohoto důvodu musíme protestovat proti dehonestaci funkce prezidenta a zvlášť proti populistickým tažením na platné právo, včetně práva ústavního. Jsme přesvědčeni, že se určití lidé pokoušejí o všeobecnou společenskou destrukci, která napadá celý systém vládnutí. Tento proces zvyšuje preference komunistům a má přímý vliv na občanskou nespokojenost, která je v mnoha ohledech oprávněná. Chceme především varovat zvolené politické představitele: první tsunami aktivně projevené celospolečenské nespokojenosti a revolučního pekla smete právě Vás!

Stále více vidíme, jak se potvrzuje Aristotelův výrok, že monarchie je jediný systém vlády, kde je moc vykonávána pro dobro všech.

Bože, prosíme Tě, vrať nám krále, aby nás chránil před našimi politiky!

Tohle je pokosí víc než důchodce první vlna veder.

Ministr na úvod řekl, že obvykle nezahajuje výstavy, ale že v šedesátých letech žil ve Vídni a přišel do styku s akcionisty.

“Měl jsem čas se věnovat něčemu mnohem zábavnějšímu, než je politika, v té době jsem se zajímal o moderní umění.“A současně dodal, jaký význam mělo hnutí akcionistů: „Rok 1968 měl na západě jiný význam než u nás. Skončil jim poválečný biedermeier.“

Novinky, 19. října 2012

Nejde přitom o bezvýznamné detaily zmiňované jeho kritiky zleva, jako je chronické knížecí pospávání, ale o věci velmi závažné, které narušují jeho médii pečlivě pěstovaný obraz nekorumpovatelného člověka s čistým štítem, kterého tolik potřebujeme. Za Schwarzenbergovými zády se tyčí memento jeho restitučních kauz, v nichž se český soud bůhví proč (a zač) řídil rakouským právem, nebo podivný průběh jeho podnikatelských aktivit, spjatý s hospodářským propadem likérky Becher či zánikem továrny Tesla v Mirovicích.

Karla Schwarzenberga ovšem nelze považovat za pravicového konzervativce ještě z jiného důvodu. Ten spočívá v něčem, co knížeti zjednává podporu elitních klubů, umělců i trockistických komentátorů z Práva. Patrně nejvýstižněji tuto věc nedávno pojmenovala jedna ze Schwarzenbergových fanynek, která po skončení prvého kola volby zahájila v jeho volebním štábu onen televizními kamerami a mikrofony zaznamenaný zpěv české hymny, při němž si „Karel“ nedokázal vybavit text. Tato dáma časopisu Týden svěřila, že zpívat začala jata silnou emocí, neboť měla pocit, že vedle ní „…stojí Václav Havel v těch krátkých nohavicích…“.

"Amnestie je dobrá tradice, kriminalizování všech je blbost. Vězňů máme moc," řekl pro Lidové noviny Karel Schwarzenberg.

Kníže tak vyslal voličům signál, aby hlas pro něj důkladně uvážili. Veřejnost si totiž stále pamatuje, k čemu docházelo, když velkou plošnou amnestii udělil v lednu 1990 Václav Havel.

Blesk, 15. 2. 2012

Libor Rouček, 11. zaří 2011

Pascendi Dominici gregis. sv. Pius X.

Ronald Regan

Nebude mi vadit, když Lidové či jiné noviny budou doporučovat volbu některého z kandidátů. Nemělo by to však být na úkor seriózního zacházení s fakty.

(Z internetové tvořivosti)