Dnešní datum: 21. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Co by se stalo, kdyby Spojené státy nevtrhly do Iráku?

Uvahy

* Co by se stalo, kdyby Spojené státy nevtrhly do Iráku?

Vydáno dne 23. 10. 2006

Islamofasiste Mnohé věcí by dopadly jinak, kdyby se George W. Bush na jaře 2003 rozhodl proti invazi do Iráku. Z některých hledisek by situace byla horší. Irácké obyvatelstvo by stále ještě trpělo pod totalitní vládou Saddáma Husajna. Vratká ekonomika, bomby v autech a etnické nepokoje, kterým dnes čelí Iráčané, představují mnohem menší zlo než chudoba, bezpráví, brutalita a barbarství, které bylo jejich údělem od roku 1979 do roku 2003. Regionální bezpečnost by byla ohrožena. Saddám Hussein napadl dva suverenní státy (Írán v roce 1980 a Kuvajt v roce 1990) a vypálil rakety proti dvěma dalším zemím (Saudská Arábie a Izrael). Je vysoce pravděpodobné, že by znovu projevil svou agresivitu, tentokrát možná ve snaze zabránit přepravě ropy přes Perský záliv. Kromě toho sponzoroval sebevražedný terorizmus proti Izraeli a udržoval úzké vztahy s brutálním režimem Bašíra Assada v Sýrii.

Pokud by Iráku vládl megaloman s prostředky k výrobě zbraní hromadného ničení a úmyslem jich použít, bezpečnost Spojených států by byla ohrožená. Hussein ukázal, čeho je schopen už v roce 1988, když opakovaně nechal použít chemické zbraně, dokonce proti vlastním občanům (v jedné z vesnic v roce 1988 bylo usmrceno 5 000 lidí). Jeho propojení na Al-Kajdu mohlo vést k tomu, že by s ní spolupracoval při nasazení zbraní hromadného ničení i proti Spojeným státům.

Kdyby však k válce nedošlo, byla by situace v jiných ohledech možná lepší:

Evropské postoje vůči Spojeným státům by byly lepší. Průzkumy veřejného mínění a další fakta ukazují, že válka v Iráku podnítila nepřátelství vůči Američanům, a to v míře od roku 1945 bezprecedentní.

Muslimské nepokoje se válkou zhoršily. Silná radikalizace je zjevná nejen v zemích s muslimskou většinou (dobrými příklady jsou Turecko, Jordánsko a Pákistán), ale i v západních zemích (Velká Británie).

Vnitropolitická scéna ve Spojených státech by byla bez této války méně rozpolcená. Solidarita po událostech 11. září ochladla už před začátkem války v Iráku, válka však vyostřila napětí, symbolizované zvýšenou zatrpklostí v amerických prezidentských volbách v roce 2004.

Všeobecně lze říci, že prospěšnost války se týká hlavně bezpečnosti a nepříznivé stránky války se týkají především postojů. Svět je bezpečnější, když Hussein čeká na soudní proces ve vězeňské cele, je však také více rozdělený. Bushova vláda dosáhla vojenský úspěch, z politického hlediska však selhala.

Celkově přinesla válka víc pozitiv než negativ. Nepopulárnost a zatrpklost jsou cenou, kterou stojí za to platit za skutečnost, že irácký režim už více neohrožuje Iráčany i celé zbytek světa.

Publikováno 11.9.2005 v Philadelphia Inquirer

Převzato z Konzervativního listí, číslo 30/2006

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Daniel Pipes | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.