Dnešní datum: 24. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Idea konzervatismu a trh

Uvahy

* Idea konzervatismu a trh

Vydáno dne 11. 08. 2002

Občanská demokratická strana se snažila působit jako bratrská strana Konzervativní strany z Velké Británie. O tom, jak může být původní idea konzervatismu Edmunda Burka vzdálená od politiky tzv. konzervativních stran pojednává tento článek.

Počátek vývoje Konzervativní strany se datuje od předminulého století. Tato strana je jednou z nejstarších moderně koncipovaných stran a po celou dobu své existence je relevantní stranou politického systému Velké Británie. Konzervativní a unionistická strana vznikla kolem roku 1830, avšak svůj nynější název používá od roku 1912.

Politici Konzervativní strany se vždy odvolávali na myšlenky Edmunda Burka, popřípadě na ještě staršího filosofa Adama Smitha. Odvolávání se na některé myšlenky je zde zřejmě na místě, když se jedná o názor na uspořádání společnosti, ústavní pořádek či lidské svobody. Avšak při srovnávání myšlenek výše zmíněných filosofů a současné politické doktríny britské Konzervativní strany, tak jak je prezentuje minimálně od konce 2. světové války, se objevují vážné rozpory okolo názoru na vlastní kapitalistickou společnost a její stěžejní prostor, kterým je trh.

Názory na trh Adama Smitha spíše neexistují, protože tento filosof žijící v 18. století měl před sebou předindustriální Británii a z jeho pojetí funkce trhu v žádném případě nevyplývá doktrína minimální role státu, tak jak ji obhajuje politika Konzervativní strany. Burke již mohl jít ve svých úvahách o kapitalistické společnosti dál. Revoluce ve Francii či v Americe na něho zanechaly vliv. Zatímco boj britských kolonií v severní Americe za nezávislost podporoval, francouzskou revoluci neúprosně kritizoval. A kritizoval především její aktéry, za které právem považoval novou městskou vrstvu kapitalistů, kteří spolu s volnomyšlenkářskými intelektuály zaútočili na monarchii. Sám Burke líčí tuto novou vrstvu jako konspirativní a elitářskou ateistickou sektu.

Z uvedeného je vidět, že Burke považoval novou třídu kapitalistů za pravý ekonomicko- sociální zdroj snah o zničení starého řádu, na jehož uchování mu tolik záleželo. Svým způsobem tím i kritizoval samotný trh, protože právě ten je výtvorem tolik Burkem kritizované vrstvy kapitalistů.

Proto když hovoří o minimální roli státu, nemyslí tím zcela určitě úlohu zasahovat do tržních mechanismů nebo trhu samotného. A právě Konzervativní strana, pokud mluví o minimální úloze státu, nemá na mysli jen dimenzi například občanských svobod, ale především dimenzi ekonomickou, na kterou se již z valné části redukovala vlastní politická praxe. Proto se již o Konzervativní straně nedá mluvit jako o straně s konzervativními myšlenkami, ale spíše jako o straně liberální. To způsobila především snaha Konzervativní strany získat moc, a proto začala přejímat politiku Labouristické strany. Mnoho intelektuálů dnes již nepoužívá pro politiky Konzervativní strany označení konzervativec, ale spíš liberál či nové slovo neokonzervativec.

Dnešní Konzervativní strana má již málo společného s ideami a myšlenkami anglického myslitele Edmunda Burka.


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Petr Bednář | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.