Dnešní datum: 21. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> In memoriam desetníkům

Uvahy

* In memoriam desetníkům

Vydáno dne 12. 09. 2003

Centrální banka se rozhodla stáhnout z oběhu deseti a dvacetihaléřové mince a ukončit jejich platnost. Hlavní důvody jsou uváděny dva: lidé tyto mince nevrací do oběhu, Národní banka je musí tedy uvádět v oběh sama a jejich výrobní cena převyšuje jejich nominální hodnotu.

Nad prvním důvodem můžeme jen zakroutit hlavou, neboť kdo může mít zcestný nápad shromažďovat naprosto bezcenné kusy hliníku? Sám se je naopak snažím co nejrychleji udávat. Nad dalšími důvody se však musíme pozastavit. Jednak je třeba zdůraznit, že tyto mince jednoznačně smysl mají. Obchodníci stále ještě na desetihaléře zboží oceňují, takže o reálném významu těchto peněz nelze pochybovat. Osobně například každý měsíc kopíruji různé skicy, poznámky, kresby i výkresy za několik set korun českých. Přitom jedna strana formátu A4 stojí zhruba 1,70 Kč. Dojde-li ke zrušení těchto drobných mincí, je zřejmé, že cena bude 2,- Kč, tedy podraží o 15%, ačkoli obchodníci de facto dodrží formální zákaz zdražování; prostě cenu urovnají podle existujících platidel. Jenom na kopírování, které vlastně potřebuji ke své obživě, zaplatím pak měsíčně až o 100,- Kč více, což sice není závratná suma, ale na opačnou stranu zase nejsem v situaci, abych si stokorunou zapaloval cigaretu. Navíc, skutečná hodnota oběživa je pouze státem zaručená a občan ji musí respektovat. Doby, kdy banky či státní pokladna měla rezervy na pokrytí alespoň části oběživa, jsou už několik let historií a časy, kdy oběživo mělo svou vlastní hodnotu, založenou na obsahu drahých kovů, jsou pryč již několik stovek let (ponechávám stranou téměř filosofickou otázku, proč zrovna drahé kovy jsou tak ceněny; proč nejsou a většinou nebývaly peníze kryty například zbožím či surovinami). Takže jedna strana se musí smířit s tím, že respektuje vlastně potenciálně bezcenné směnky, a druhá je odmítá vyrábět! Přitom Česká národní banka není instituce, která má vydělávat na vydávání oběživa. Je to státní subjekt, jehož prvořadým úkolem je starost o měnu jako o nástroj národního hospodářství. Měna, stejně jako její fyzická podoba, oběživo, jsou jen nástrojem hospodářství a ne předmětem podnikání Národní banky (nebo by tomu alespoň tak mělo být!). Faktem je, že ČNB má z každé fyzické koruny, kterou dá do oběhu, několikaprocentní zisk nefyzický, který náleží jen jí. A tento zisk jí ražba drobných mincí snižuje. Národní banka je velmi bohatá a především velmi samostatná instituce. Proto si mohla postavit (či zrekonstruovat) své sídlo nákladem několika miliard Kč (pro srovnání: ministerstvo pro místní rozvoj mělo v té době roční rozpočet na investice v oblasti bytové výstavby jen asi 350 milionů) a přitom mohla oprávněně tvrdit, že do toho nikomu nic není, že jsou to peníze ČNB, tedy mimorozpočtové. Podle zákona je to pravda, ale podle zdravého rozumu je to divné. Proč by měla banka, která má sloužit státu, národnímu hospodářství a v přeneseném dopadu občanům, profitovat na tom, co je jejím úkolem, a přitom nikomu neskládat účty? Je jistě dobře, že je ČNB bankou nezávislou na poměrně rychle se měnící politické scéně s možností nestability a že tak může lépe odolávat politickým tlakům na růst inflace apod. Ale kontrolována by měla být průhledněji a veřejněji – a svůj zisk by možná měla odvádět do státní pokladny. Pak by se totiž jistě přestala snažit vydělávat na vydávání oběživa.

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jan Maloušek | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.