Dnešní datum: 15. 10. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Mona Lisa a růžová lobby

Uvahy

* Mona Lisa a růžová lobby

Vydáno dne 19. 01. 2008

Mona Lisa Svět teď obletěly zprávy o vědecké studii potvrzující, že slavný obraz Mona Lisa Leonarda Da Vinciho skutečně zobrazuje ženu jménem Lisa. Konkrétně Lisu Gherardiniovou. Ta ostatně až do nedávna byla považována za nejpravděpodobnější předobraz slavného portrétu. Lisa Gherardini se vdala za Francesca del Giocondo, přičemž obraz zachycující její nepojmenovatelný úsměv (vědoucí? trpký? ironický? nejistý? a je to vůbec úsměv?) byl alespoň v Itálii a ve Francii vždy nazýván "Gioconda".

Až ve 20. století se začaly rojit různé zcela ověřené a senzační zjištění uvádějící zcela jiné modely nejslavnějšího Da Vinciho - a patrmě nejslavnějšího v historii - obrazu. Jednou tak už bylo zcela jisté, že jde o umělcovu matku, jindy zas o jeho milenku. V posledních letech pak bylo nejpopulárnější ubezpečovat veřejnost o vědecky doložené skutečnosti, že se jedná o autoportrét samotného Da Vinciho, který byl podle souvisejících (a patrně navzájem se potvrzujících) zjištění homosexuálem. Zobrazením sama sebe v ženské podobě (Mony Lisy) měl prý projevovat svou sexuální orientaci, která byla v jeho časech přirozeně považována za úchylku. Jakkoliv zní tato teorie stěží prokazatelně, byla v uplynulých desetiletích prosazována s takovou vehemencí, že se dostala do obecného povědomí coby prokázaná pravda.

Je pravdou, že doba Leonarda Da Vinciho namísto oficiálních kurzů navrhujících mládeži zamyšlení, zda právě nebozí účastníci nejsou homosexuální a jejich nejistota nepramení z potlačování jim vlastního pudu (a nechtěli by zkusit zda právě oni nejsou mezi výjimečnou sexuální menšinou), které známe dnes, podléhala zase odlišným dogmatům. Normy tehdejší společnosti byly patrně vůči sexuálním odchylkám (úchylkám, deviantům) řekněme méně tolerantní, byť je ošidné posuzovat doby minulé, uvědomme si, jak by asi pouze z písemných záznamů posuzovali naše generace případní historici v roce 2600 . Přestože tehdejší dogmata byla zcela jistě více uzpůsobena většinové společnosti, soudní konzervativci dnešních dnů jistě uznávají, že jejich zavádění v současnosti by působilo směšně, absurdně a nesmyslně. O to více je smutné, že mocným našeho světa zřetelně vyhovuje absurdnost a nesmyslnost "pokrokových dogmat" reprezentovaných například právě organizováním již zmíněných kurzů na dnešních školách nebo vnucováním teorie o homosexualitě Da Vinciho, který se bránit beztak nemůže.

Poslední objev podle agenturních zpráv připisovaný badateli Arminu Schlechterovi připomíná směšnost jednoho z pokrokových dogmat. Jsme na tom tak, že musíme být vděčni i za takovéto zcela nepatrné vítězství v poměrně nevýznamné bitvě o pohlaví Mony Lisy, které se snad jednou bude jevit jako samozřejmé. Kéž by ve válce s pokrokovými dogmaty takových vítězných bitev přibývalo. Vědeckých pravd srovnatelných svou prokazatelností s Leonardovou homosexualitou nás obklopuje obrovské množství. Otázkou je, jak naší civilizaci soudruzi pokrokáři změní, než jejich dogmata padnou, nebo jestli ta dogmata i civilizace padnou společně za oběť životaschopnějším kulturám. Kolik lidí například mezitím projde zmíněnými homosexuálně propagačními kurzy a jak to postihne jejich psýchu, když polemika s růžovými dogmaty je politicky nekorektní? Nezbývá mnoho jiného než věřit ve zdravé jadro naší civilizace při vědomí parafráze citátu Ronalda Reagana: Civilizace byla vždy jen jednu generaci vzdálena od svého zániku.

Psáno v lednu 2008


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jiří Hojer | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.