Dnešní datum: 21. 10. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Na svém a po svém!

Uvahy

* Na svém a po svém!

Vydáno dne 21. 09. 2005

Je logické, že členové a příznivci Dělnické strany nepřivítali radostně vstup naší republiky do EU. Jsme stále proti, ale na druhou stranu si uvědomujeme platnost úsloví, že vše zlé je pro něco dobré. Ptáte se, co shledávám pozitivního na českém členství v unii? Jednu jedinou věc. Mnoho lidí, byť pozdě, si uvědomilo odkud pochází, začali si uvědomovat svoje kořeny a možná si začali vážit svého češství. Stále více našich spoluobčanů prozřelo a začalo vidět v EU molocha, který svou podstatou ohrožuje každý evropský národ v jeho existenci, protože v Bruselu se opájejí vizí jakýchsi regionů, které by nahradily historické hranice národních států.

Je trpkou pravdu, že posledních patnáct let se mnozí chovali ke svému národu velice macešsky a přehlíživě. Ale ani za komunistické vlády se vlastenectví nepěstovalo, neboť bylo nahrazováno všeobjímajícím internacionalismem. Po listopadu 1989 hodně našich spoluobčanů blouznivě propadlo svodům, které k nám přecházely jak ze západu, tak i z dalekého východu.

Vše původní bylo zastaralé a přežilé. Co přežilo staletí, bylo nyní ohroženo různými cizokrajnými náboženstvími a dokonce i náš slovanský původ byl zpochybňován. Vyskytli se blouznivci hlásající tezi, že Češi rozhodně nejsou Slované, ale že jsme potomci Keltů. Líní Slované, to jsou ti dál na východ, ale my jsme vlastně nejbližší příbuzní hravých, veselých a pracovitých Irů… Vznikaly pravé „keltské hospody“, začala vycházet „keltská hudba“ a na toto téma se publikovaly první spisky. A co na to většina? Mlčela dílem lhostejně a dílem také tím, že lidé začali mít existenční starosti. Nebylo mnoho těch, kdož začali aktivně vystupovat proti odnárodňování a proti zpochybňování nezvratitelného faktu, že Češi jsou významným členem mohutné rodiny slovanských národů, jíž se nemůže rovnat pomatená skupinka „taky Keltů“, pobíhajících s harfičkami po bývalých oppidech a popíjejíc přitom irského Guinesse.

Myšlenka slovanské pospolitosti pomáhala národu přežít dobu germanizace v rakouské monarchii a nakonec to byli ti „líní a knedlíkovatí“ Slované, kteří vybudovali průmysl táhnoucí celé Rakousko a obdělávali pole, jejichž výnosy živily mondénní Vídeň. Dalším pilířem národní existence bylo v těžkých dobách křesťanství. Nyní bohužel sklízíme plody bolševického ateismu a propagandy, jež diskreditovala náboženství jako celek, díky lživé historiografii a barvotiskovým filmovým „husitským trilogiím“. Velice lehce jsme na rozdíl od Poláků odvrhli víru a nechali se vtáhnout do náruče ateismu a sektářství.

Možná tím vzbudím polemiku, ale jedině národ, jenž se drží víry předků, je odolný svodům a má dostatečně pevné základy pro svůj další rozvoj. Křesťanství je zde tisíc let a formuje tvář každého evropského národa. Jestliže dnes klademe důraz na rodinu, práci a vlast, musíme si uvědomit, že to vše má základy v křesťanství, vytvářejícím Evropu po tisíc let.

Já osobně jsem hrdý na to, že jsem Slovan a katolík, protože vím, že v dnešní rozbouřené době nám pomůže přežít jedině návrat ke kořenům. Zde budeme žít, pracovat a vychovávat děti – na svém a po svém!


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Petr Štěpánek | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.