Dnešní datum: 17. 12. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Dějiny >> Námořní bitva

Dějiny

* Námořní bitva

Vydáno dne 15. 08. 2008

BajkalMálo je u nás známo, že ještě několik měsíců před vznikem československé republiky v roce 1918 jsme měli své válečné loďstvo. Nebylo v moři Středozemním, Severním, Baltském či snad v Černém, ale daleko na východě, v Sibiři na jezeře Bajkalském.

V červenci a v srpnu roku 1918 českoslovenští legionáři pod velením plukovníka Gajdy bojovali o nejobávanější úsek železniční magistrály: sovětskými oddíly dobře střežené horské soutěsky protkané systémem železničních tunelů kolem bajkalského jezera.

Naše legionáře nejvíce znepokojovalo a ohrožovalo jejich týl úplné ovládání jezerní hladiny loděmi, jež byly v rukou bolševiků. Legionáři získali malý říční kolesový parníček, který se stal základem jejich válečného loďstva. Při prohlídce doků v přístavu Listveničné nalezli legionáři několik zcela vyřazených a rozmontovaných parníčků. Zkušení dělníci a strojníci z řad legionářů parníčky opravili a uzpůsobili k plavbě po jezeře.

15. srpna 1918, za krásné letní noci, za mdlého svitu měsíce a nespočtu hvězd, tiše, bez jediného světla plulo naše loďstvo k hlavnímu přístavu rudých, k Mysové. V poledne 16. srpna, tedy před devadesáti lety, dospělo loďstvo v mlze až asi 8 km před přístav. Zde slunce rozptýlilo bílý závoj a před legionáři se objevilo panorama přístavu. Bolševici si nejdříve mysleli, že se jedná o jejich parníky vezoucí jim proviant, a tak se legionářům podařilo přiblížit se asi na 4 km k přístavu.

V té době již bolševici poznali svůj omyl a ledoborec Bajkal (na fotografii) začal ze všech 4 komínů dýmat a otáčet se k legionářskému loďstvu zádí, na níž měl umístěné houfnice. Legionáři na nic nečekali a ihned začali palbu jak na ledoborec a přístav, tak i nádraží u přístavu. V dešti šrapnelů a granátu posádka rudých z ledoborce uprchla. Na nádraží vznikl zmatek, který se ještě zvýšil zapálením velké nádrže nafty, a po několika ranách zápalnými granáty se vznítil požár i na chloubě bolševického loďstva, na ledoborci Bajkal. Rovněž se podařilo zapálit několik vagónů. Nad nádražím a přístavem klenuly se mohutné sloupy dýmu z hořícího ledoborce a z hořící naftové nádrže. Legionáři ostřelovali nádraží a přístav přibližně půl hodiny, než do stanice přijel obrněný vlak, ze kterého byla sundána děla a rudí začali střelbu opětovat.

Jelikož hlavní úkol, zničení hlavní nepřátelské lodi, byl splněn, a legionáři nechtěli dále pokoušet štěstěnu dosud k nim příznivou a milostivou, či se snad seznámit s teplotou jezerní vody, dali se na zpáteční cestu. Při cestě zpět, asi 10 km od přístavu, potkalo naše loďstvo druhou velikou loď rudých, Angaru. Ta však neměla odvahy měřit svoje síly s legionářským loďstvem. Rychle uhnula k pobřeží a plnou parou jela k přístavu Mysové podívat se na to, co Čechoslováci za její nepřítomnosti natropili. Další cesta již probíhala bez problému a „námořníci“ se bezpečně vrátili do Listveničné vyčerpaní a unavení.

Legionáři na jezeře Bajkal svedli první a snad i poslední námořní bitvu, jež kdy v našich dějinách byla a bude svedena. Ukázali, že i při mizerné výzbroji, zato však s nadšením, odvahou a nebojácností, dají se provést věci, zdající se nemožnými.


[Akt. známka: 1,52 / Počet hlasů: 21] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Martin Kadlečík | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.