Dnešní datum: 21. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Nekončící odysea

Uvahy

* Nekončící odysea

Vydáno dne 20. 04. 2011

Jan Skácel Nekončící krize na Blízkém a Středním východě se začíná stále více soustřeďovat na společného jmenovatele, kterým je Libye. Současné elity Evropy i USA ve svém naprostém diletantismu si vůbec neuvědomují, že tou konečnou výslednicí bude nakonec obecná animosita vůči Západu jako takovému, která skončí nenávistí k celé naší současné Euroamerické civilizaci. Jedná se o faktickou vojenskou intervenci bez vyhlášení války, což se stává módou mocných tohoto světa. Původní „internetová revoluce“ mládeže byla nakonec úspěšně utlumena. V Tunisku, které přece jen určité demokratické tradice má, zřejmě dojde k obnovení nějaké formy svobodnějšího režimu, aniž se to jakkoliv projeví na růstu životní úrovně. V Egyptě zůstala nakonec moc v rukou armády, padl pouze Mubarak, v podstatě loajální prozápadní politik. Pokud se týče Syrie, režim strany BAAS zůstane zachován. V Bahrainu, kde šlo o konflikt dvou muslimských vyznání, vyřešila krizi vojenská intervence Saudské Arábie. V chudém Jemenu bude další dění dost problematické, zde jde však, z hlediska Západu, o dost politicky nezajímavou oblast do doby, než se tam uhnízdí radikální Islamistický režim, z čehož bude mnohé nakonec bolet hlava.

Libye je samozřejmě daleko nejzajímavější. Bohaté zásoby vysoce kvalitní ropy v této zemi nedají spát naftovým společnostem a sama skutečnost, že přírodní bohatství vlastní stát, je něco, co je jim trnem v oku. A zato přece stojí sehrát ošklivou komedii a pasovat se „na ochránce lidských práv.“Je dost diskutabilní, kdy byla celá akce plánována, jednalo-li se o předem připravovaný záměr nebo se tak řešilo bezprostředně. To, že iniciativa zásahu vzešla ze strany francouzského presidenta, který je v poválečném období tou nejméně zodpovědnou hlavou státu jakého tato země měla, přímo odpovídá klimatu , ve kterém žijeme. Že se k tomu přidala Britanie je logické. V důsledku havárie ropné společnosti British Petroleum u pobřeží Spojených států, ocitl se tento ekonomický gigant v trochu tíživé situaci. A tak bylo nutno hledat nové zisky. A protože, mimo jiné, majiteli balíků akcii BT jsou britské penzijní fondy, do kterých ukládají své úspory střední vrstvy, není žádným problémem získat veřejné mínění na svou stranu. Anglie již krach jednoho takového fondu – Maxwelova – zažila. A přišlo se na to až po jeho smrti. Německo zachovalo neutralitu. Ono tam totiž žádné ekonomické zájmy tohoto druhu nemá. Čína a Rusko učinilo totéž. Z jednoho hlediska se obě velmoci nechaly obelhat. Možná, že docela rády. Původně měla intervence zajišťovat pouze bezletovou zónu a ne přímý zásah do určité formy občanské války, která by již dávno skončila nebýt faktického vojenského zásahu. To, v tomto případě, za prvé. A za druhé? „Povídejte nám, vážení západní humanisté, ještě něco o Tibetu, Čečensku nebo Gruzii. Vždyť to co děláte je daleko horší a ostudnější než děláme my.“ Jenže, košile je vždy bližší než kabát. Navíc se poněkud odloží běžící hospodářská krize, ve které se Západ ocitl. Bude do čeho investovat, bude co opravovat. Připočteme-li k tomu národní neštěstí, které postihlo Japonsko, tak se zdůvodní všechno další, včetně nastávající hrozící hyperinflace, kterou již signalizuje stoupající cena zlata. A tak se nakonec vysvětlí (vylže) všechno.

První v řadě to bude finanční krach Portugalska, druhé, hrozící selhání Španělska, kde míra nezaměstnanosti překročila již dvacet procent, v dalším, nesolventnost dvou největších bank v Irsku a co ještě? Jaksi se pozapomnělo na finanční situaci samotných Spojených států. Ty jsou totiž, vzhledem ke své zadluženosti, již na prahu vlastního bankrotu. Co nyní? Natisknou se nové hory peněz, ničím nekryté. A pak zbývá již jen jedna otázka. Až dojde k hodině pravdy, kdo to vlastně zaplatí? Předlužené banky zcela určitě ne. Přeinvestované multinacionální společnosti těžko. A již vůbec není jasné, kterak se vypořádáme z hrozícím exodem z Afriky, až budou v Bruselu na základě znění Lisabonské smlouvy přidělovat jednotlivým národním státům počet emigrantů, které budou muset přijmout. Navíc se ukazuje, že v rámci šetření utratí Anglie finanční rezervy z rozpočtu na vedení nákladné války, protože se přišlo na to, že na tento hazard, zvaný Libye, nemá dostatečně vyzbrojenou armádu. Totéž se týká i Francie.

Nakonec potřebnými leteckými silami nedisponuje ani NATO. Náhle, přes noc, se zjistilo, že jediný dostatečný potencionál vlastní Spojené státy, které chtěly z celé akce již vycouvat. Co všechno nám to nakonec říká? O dění v tomto světě rozhodují nekompetentní lidé, kteří si hrají na velíkány. Přitom, o koho se vlastně jedná ? Snad by stálo za to citovat z historie: „Madame, kdybyste věděla jak hloupí, omezení a malicherní lidé řídí běh tohoto světa, tak byste splakala.“ (Z dopisu švédského kancléře Oxenstierny jedné své přítelkyni.)


[Akt. známka: 2,60 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Mgr. Jan Skácel | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.