Dnešní datum: 20. 06. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Nestyďme se za vlastenectví!

Uvahy

* Nestyďme se za vlastenectví!

Vydáno dne 23. 04. 2002

Někdy si připadám, že jsem se opravdu narodil asi do špatné doby – do doby dekadentního úpadku. Zdálo se, že rána, kterou naší vlasti zasadili komunisté, se během pár let zacelí a zbude jen vzpomínka a zkušenost k nezaplacení, potažmo zhojená, leč provždy viditelná jizva. Bohužel nestalo se a dnešní doba posunula „standardní český charakter“ již do nesnesitelné dimenze. Zjednodušeně bych to nazval takovým kapitalisticko-komunistickým hybridem, kdy si našinec z obojího vzal vždy to horší.

No ale jaká je příčina mé zhrzenosti? Jde mi především o dnešní absurdní paradigma ohledně nacionalismu. Z vlastní zkušenosti vím, že propagace čistého pozitivního vlastenectví (odmítám šovinismus) je pro velkou část našeho národa nepřijatelná či dokonce nepřátelská. Nacionalismus přeci není žádná ideologie, nemůže za to, že jej do sebe integroval neonacismus. Nacionalismus je vzájemné pouto lidí, které k člověku vedle jeho společenskosti od nepaměti přirozeně patří. Samozřejmě dřívější člověk to pouto měl užší – jednalo se o rodovou či kmenovou společnost, ale princip zůstal stejný. Dnešní moderní idea globalismu je hluboký iluzionismus, tak to přeci nemůže i při nejpříznivější konstelaci fungovat! Podívejme se jen, jaké jsou antipatie mezi jednotlivými náboženskými proudy a natož mezi národy. Národy by měly žít koexistenčně (vzájemně se tolerovat a respektovat), ale nelze splynout do jedné multikulturní masy (mj. by lidstvo bylo nesnesitelně ochuzeno).

Současné české vlastenectví se maximálně projevuje, když čeští hokejisté obhájí titul mistrů světa (mimochodem jako „Czech team“). To je v ulicích mnoho vlajek, nadšení, národní hrdosti, i když většinu těchto lidí hokej vůbec nezajímá. Jedná se o potlačování klasického vlastenectví, které vybují právě v tomto okamžiku (samozřejmě nemám nic proti těmto projevům vlastenectví). Proč si ale lidé nepřipomenou historické osobnosti, které pro tuto vlast mnohdy položily život? Vzpomeňme si na legionáře, kterých třeba za první světové války bylo okolo sto padesáti tisíc! Pamatuji si asi dva roky staré vysílání diskusního pořadu „Na hraně“, kde si mladí rádoby intelektuálové nechutně vzali na mušku přítomné legionáře (např. pana Procházku). V tu chvíli jsem nevěděl, jestli mám brečet nebo se smát jejich ubohosti. V té diskusi jeden „života znalý“ studentík doslova řekl, že se za Čechy stydí (nemá žádného důvodu být hrdý) – no a to ctěným pánům z ČSOL, skutečným hrdinům, vyrazilo nadobro dech. Říkali: „Za co a pro koho jsme to tedy proboha bojovali? Naši kamarádi vedle v zákopech umírali pro novou a lepší budoucnost, pro svobodnou vlast!“ Teprve v tu chvíli jsem pochopil, že se musí sebrat zbytek slušných lidí, kterým ještě víra ve vlastenectví něco říká, a začít nové „Národní obrození“. Prioritně se pokusí eliminovat největší škůdce našeho národa, naší země - neonacisty, komunisty, anarchisty… A poté se zasadí o zisk majoritní společnosti na svou stranu. Dnes si bohužel stále více všímám, že to první se vůbec nedaří a to druhé je na tom přímo úměrně závislé - čím více bude neonacistů a dalších šovinistů, tak tím bude hlubší odpor národa k vlastenectví.

Jedná se čistě o můj subjektivní názor, ale zároveň bych chtěl apelovat na všechny vlastence, aby se za svou lásku k vlasti před veřejností nestyděli. Jednou bychom se totiž mohli dostat i do stádia, kdy by vlastenectví mohlo být stíhatelné (viz. dnešní Grossovy snahy o ilegalizování nacionalismu). Cítit odpovědnost za okolí je záslužné, činit se a mít starost o své spoluobčany je ctnostné.

P. S. Panu Grossovi vzkazuji, aby si při svém chronicky neuváženém pohazování pojmem „extremismus“ (pro právo to neznámý termín) udělal revizi dějin a zjistí, že za první českou extremistickou stranu byla obecně pokládána právě strana sociálně – demokratická (v pol. 19. stol. hlásala revoluční převzetí moci).


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Miloslav Došek | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.