Dnešní datum: 21. 09. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Kultura >> Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archivů

Kultura

* Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archivů

Vydáno dne 29. 01. 2002

Pierre Blet SJ, vydala Matice cyrilometodějská roku 2001, cena 298,- Kč

Na přelomu roku 2001/2002 vydala Matice cyrilometodějská knihu francouzského jezuity Pirre Bleta SJ „PIUS XII. a druhá světová válka“. Tímto počinem opět potvrdilo naše, dle mého soudu nejlepší katolické nakladatelství, že se nebojí vydávat ani knihy, které mohou u některých osob vzbudit rozporuplné reakce. Chování papeže Pia XII. i celé Církve během II. světové války je dnes velmi kritizováno a především židovské organizace se předhánějí v očerňování tohoto velkého papeže.

Výstižně to popisují první věty na zadní straně knihy: „Papež Pius XII. byl v předvečer své smrti 9. Října 1958 předmětem jednomyslné obdivné úcty a uznání. O několik let později se stal hrdinou smutné legendy: během války prý nečinně a mlčenlivě přihlížel zločinům proti lidskosti a jeho ústa se k protestu neotevřela(!)“. K systematickému očerňování osoby i jednání Pia XII., které započalo v 1. polovině šedesátých let, přispělo i mlčení historiografie o úloze papeže za války. Tyto útoky vedly papeže Pavla VI. k tomu, že v roce 1964 dal svůj souhlas ke zveřejnění dokumentů Svatého stolce vztahujících se k válce. Tyto dokumenty vyšly souborně mezi lety 1965 až 1981 ve dvanáctisvazkovém díle Akta a dokumenty Svatého stolce ve vztahu ke druhé světové válce. Jelikož však toto obsáhlé dílo bylo historiky píšícími o druhé světové válce přehlíženo (proč asi?), rozhodl se jeden z autorů P. Blet SJ vytvořit z celého díla jediný svazek dostupný široké veřejnosti. Autor (nar. 20. 11. 1918), od roku 1937 člen Tovaryšstva Ježíšova a od r. 1950 kněz, je předním odborníkem na dějiny diplomacie, které sedmnáct let vyučoval na Papežské církevní akademii. V současnosti je emeritním profesorem metodologie a moderní historie na Papežské gregoriánské univerzitě.

Kniha je rozdělena celkem do dvanácti kapitol. V první je popisována snaha Pia XII. o odvrácení války a zachování míru. Líčí obrovské úsilí, s jakým se papež Eugeno Pacelli (Pius XII.) snažil hned v počátku svého pontifikátu (zvolen 2. března 1939!) uchránit svět od nejhorší katastrofy v dějinách lidstva. Bohužel marně. Ve druhé kapitole vidíme papežův (opět marný) boj za zachování neutrality Itálie. Dalších deset kapitol pojednává o postavení Církve v Německu a okupovaném Polsku, o zapojení USA. do války a vztahu Svatého stolce s Japonskem a o osudech Židů (nejen) v Chorvatsku, Slovensku, Rumunsku, Maďarsku, Itálii a Francii.

P. Blet SJ brilantním způsobem vystihuje pozici, v jaké se Svatý otec ocitl za války. Pius XII. si byl velmi dobře vědom své odpovědnosti i složitosti svého postavení. Zaprvé se jakožto hlava Církve musel starat o blaho všech katolíků bez ohledu na to, na jaké straně konfliktu se nacházeli. Se stejnou vehemencí se tedy zastával katolíků v nacistickém Německu (jehož protikřesťanský charakter byl jednoznačně odsouzen již Piem XI. a neustále kritizován německými biskupy) či Německem okupovaném Polsku, stejně jako neváhal odsoudit spojenecké kobercové nálety na Itálii a Německo. Ovšem papežova diplomatická aktivita se neomezovala pouze na katolíky. Pod svoji otcovskou ochranu vzal všechny oběti války bez ohledu na národnost, rasu, náboženství či válčící stranu! Naléhavě žádal všechny válčící státy, aby ve jménu křesťanské lásky a spravedlnosti zmírňovali utrpení civilního obyvatelstva, především dětí. Pokud by jeho zásah měl znamenat záchranu byť jen jediného života, neváhal použít všechny dostupné prostředky.

Zvláštní kapitolou byly kroky Pia XII. na záchranu pronásledovaných Židů. Na prvním místě byla především snaha o záchranu pokřtěných Židů. Ti nejenže byli zrůdnou nacistickou rasovou ideologií považováni za stejně méněcenné jako Židé nepokřtění, ale díky jejich konverzi jim nejrůznější světové židovské organizace odmítaly pomoc!!! Stali se tak těmi nejubožejšími: nacisté je nepovažovali za lidi a Židé za Židy! To ovšem nebránilo papeži a biskupům v jednotlivých zemích, aby se stejnou láskou a obětavostí pečovali jak o katolíky (a ostatní křesťany), tak o pronásledované Židy. Papež neustále připomínal Německu a jeho spojencům, že pronásledovat někoho pouze kvůli jeho původu odporuje nejen křesťanskému učení, ale i nejzákladnějším principům lidskosti. P. Blet dokumentuje mnoho poděkování ze strany židovských představitelů vůči Svatému stolci a biskupům za jejich kroky na pomoc Židům (nejen Češi mají krátkou paměť!). Podle židovského (sic!) historika Pinchase Lapida se podařilo Vatikánu v součinnosti s biskupy zachránit přes 850 000 (!!!) Židů před smrtí, což rozhodně není malé číslo.

Proti sobě měl však Pius XII. mnoho objektivních překážek, které ztěžovaly nebo přímo znemožňovaly jeho úsilí. Ačkoli v podstatě všechny státy uznávaly Vatikán jako neutrální mocnost a měly s ním navázané diplomatické styky, příliš si do svých záležitostí mluvit nenechali, což se týkalo obou stran. Německo odmítalo měnit svoji protižidovskou politiku a na druhé straně např. Velká Británie nechtěla zmírnit námořní blokádu, v jejímž důsledku hladověly v Evropě tisíce civilních obyvatel. Pius XII. též musel velmi pečlivě rozmýšlet, zda je v konkrétní situaci lepší veřejně vystoupit nebo jednat skrytě. Dlužno poznamenat, že veřejná vystoupení velmi často ještě zhoršila postavení těch, v jejichž prospěch se mluvilo, proto se papež rozhodl spíše pro skryté jednání. Toto je dnes hanebně prezentováno tak, že papež mlčel a nic nedělal. Opak je pravdou! Pius XII. nemluvil, ale jednal!

O činech Pia XII. bych mohl napsat ještě mnoho, ale od toho je tu kniha P. Bleta, která je v této problematice bezkonkurenční. Největším kladem publikace je, že se autor drží přísně dokumentů a historických faktů, čímž podává naprosto přesný obraz reality bez jakýchkoliv osobních hodnocení a výkladů. K vysoké kvalitě jistě přispívá i velmi dobře napsaná předmluva od královéhradeckého biskupa msgre. Dominika Duky OP. A tak nezbývá než tuto knihu doporučit všem, kteří se zajímají o historii druhé světové války, o historii papežství a Církve, nebo o dějiny diplomacie. Zvláště bych tuto knihu doporučil všem židovským spoluobčanům, kteří se domnívají, že papež pouze nečinně přihlížel pronásledování jejich spolubratrů a také všem křesťanům, kteří mají neodolatelnou touhu neustále se za něco omlouvat a sypat si popel na hlavu, i když k tomu není žádný důvod.


[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Richard Hercik | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.