Dnešní datum: 21. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Potraty vs. kmenové buňky a hřmící klacky

Uvahy

* Potraty vs. kmenové buňky a hřmící klacky

Vydáno dne 22. 02. 2004

V současnosti ve veřejnosti doznívají diskuse nad dvěma otázkami, která jsou v mnohém od sebe zcela vzdálená, ale ve velké části hledisek velice blízká. Jedná se o otázku zákazu potratů, který je předmětem opakujících se návrhů některých poslanců českého Parlamentu (zejména lidoveckých a zejména poslance Karase) a o otázku povolení, či legálnosti použití tzv. kmenových buněk z lidských zárodků – které by nyní mohly být získány i metodou klonování – v medicínském výzkumu. V obou případech hrají největší roli ohledy mravní, etické a zdravotní, v obou případech jsou používány pravdivé, nepravdivé, citové, logické i hysterické argumenty. V případě potratů je společenské mínění většinou pro jejich legálnost v případě využití kmenových buněk většinou proti.

Přes velkou vzájemnou podobnost obou problémů jsou většinou posuzovány odděleně, což je poměrně překvapivé a navíc je to podle mého názoru škoda. Vysvětlit to lze snad tím, že odpůrci potratů jsou většinou věřící (v naší zemi to dosud znamená především křesťané), kteří zároveň z náboženských důvodů odmítají klonování včetně případného využívání kmenových buněk. Je na místě nyní sdělit, že autor tohoto textu se mezi věřící nepočítá a pokud se tedy zaměří na racionální, logické a etické argumenty, nezastírá tím žádné své náboženské cítění.

Následující fakta jsou každopádně zřejmá: Zatímco kmenové buňky by byly skutečně spíše „vypěstovány“ mimo lidská těla s předem určeným způsobem využití, v druhém případě se jedná o přerušení přirozeného vývoje v lidském těle, který nezadržitelně spěje ke zrození člověka.

Využití kmenových buněk znamená naději pro lidi trpící a nemocné, potraty znamenají úlevu pro ženy či rodiny, pro které by porod znamenal přítěž či překážku v jejich plánech na dělání kariéry (nebo bezstarostný život) a berme v potaz i případy velice pochopitelných důvodů pro takové rozhodnutí (například znásilnění, zdravotní důvody).

K předchozímu se pojí i již naznačené – obávané „pěstování“ a využívání kmenových buněk přerušuje vývin buněk v podobném okamžiku, jako velká část z běžně používaných „hormonálních antikoncepcí“, kdy je tomuto shluku buněk zkrátka zabráněno usídlit se v děloze. Jedná se tedy o velmi raná stadia vývoje a žádná vlna protestů proti ničení lidských bytostí se nekoná (s výjimkou obecných výhrad věřících proti antikoncepci). Naproti tomu potraty jsou prováděny v pokročilejších fázích vývoje plodu a jako laik nechci soudit, do jaké míry jsou v těchto fázích vyvinuty tělesné soustavy plodu včetně soustavy nervové. Po posouzení uvedených skutečností není možno logicky vysvětlit většinový postoj veřejnosti (podle posledních průzkumů mínění) doporučující zákaz využívání kmenových buněk a zároveň zachování legálnosti potratů. Odpůrci potratů jsou přitom často označování za tmáře, přívrženci pěstování kmenových buněk zase občas za „šílené vědce“, kteří uvažují v rozporu s přírodou či přirozeností.

Přirozenost je skutečně jedním z hlavních argumentů. Zdá se, jakoby ukončit přirozený vývoj nenarozených na přání narozených bylo správnější než snažit se pomoci nemocným a trpícím jemnou prací s buňkami pod mikroskopem. Využívané shluky buněk by většina smrtelníků nikdy nespatřila a používanou metodu zcela nepochopila. Nejedná se spíše o strach z něčeho neznámého, podobného strachu domorodců z „železného oře“, „hřmících klacků“, atd.? Jinak si příliš nedokáži vysvětlit toleranci ničení zárodků na jedné straně a odpor proti využívání zárodečných buněk pro lidské dobro na straně druhé.

Vzniklé kmenové buňky byly expertem na etiku z našich vysokých škol označeny za bytost s nárokem na život. Jak je možné, že ten samý člověk nepáchá atentáty proti interrupčním klinikám? Podobně selektivní uvažování je bohužel typické pro lidi, kteří sami sebe označují za intelektuály a činí si často bez jakýchkoliv základních znalostí nárok na řízení světa jen podle dogmat, které jim zrovna vyhovují a která čas od času nahradí jinými dogmaty.

Proti využití kmenových buněk stojí také obavy z klonování lidských bytostí. Jak už slovo využití napovídá – klonované bytosti nevzniknou právě proto, že buňky budou použity jinak. Strach z teoretické možnosti naklonovat sama sebe možná zabrání lidstvu léčit sama sebe novou metodou. Nehrozí nám novodobé tmářství, kdy namísto starých náboženství nastoupí jakási přirozenost, kterou nám navíc nějací vykladači budou moci vykládat, jak se jim bude právě hodit? Je možné, že jemnocit vede většinu společnosti k soucitu s právě se dělícími kmenovými buňkami a ten samý jemnocit umožňuje násilné zakončení vývoje toho samého, ale vyvinutějšího organismu?

Napadá mě jedna možnost, vysvětlující poměrně rozsáhlou mediální kampaň proti výzkumu kmenových buněk. Kdosi se potřebuje dostat dál v tomto výzkumu a hrozí se možné konkurence, takže zkrátka zaplatí vlivové agentury, ty ovlivní novináře a o zisky z nových medicínských metod v budoucnosti je vystaráno. Pokud to někomu připadá příliš fantaskní, vzpomeňme, že podobně byl nejspíš z peněž drogových mafií vyvolán nátlak veřejnosti na zahájení války proti Jugoslávii po boku albánských separatistů, když veřejnost v USA a v Evropě byla přesvědčena o stranách dobra a zla. Když takto lze vyvolat válku, zajistit zákonný zákaz výzkumu je hračkou.

Napadá mne také příměr ke strachu našich jižních sousedů z jaderné energetiky, což je možná laciné, ale aspoň částečně příhodné. Lepší je možná příměr ke geneticky modifikovaným organismům v zemědělství (GMO). GMO jaksi urychlily proces šlechtění, který probíhá přirozeně či řízeně snad již od počátku věků (života na Zemi). Evropa se výzkumu a využití GMO zejména v rostlinné výrobě bránila zejména pavědeckými tvrzeními o mutacích, které jaksi přeskočí na spotřebitele (tvrzení byla asi přebírána rovnou od tzv. aktivistů) tak dlouho, až nyní musela přiznat porážku a pěstování důkladně otestovaných GMO povolit i svým farmářům, přičemž dominanci ve výzkumu a na trhu si mezitím samozřejmě zajistily zámořské firmy. I pincip předběžné opatrnosti, kterým evropští vědci a politici zdůvodňují většinou svůj postoj k novým technologiím (ale také možná zbytečné vybíjení statísíců kusů hospodářských zvířat při boji s některými nákazami) musí mít své hranice. K novým technologiím je nutné přistupovat nikoliv jako k ohrožení pocházejícímu snad přímo od Satana, ale také jako k velké příležitosti pro zlepšení kvality života.

Logické argumenty podle mého jasně vedou k závěru, že pokud naše společnost toleruje provádění potratů, musí souhlasit výzkumem využití kmenových buněk lidských zárodků. Pokud ne, budeme se chovat pokrytecky a doplatíme na to. Kdo však v této době používá logické argumenty a je uznán za úspěšného či prospěšného? Vzpomene si někdo na takový případ? Takže na to asi doplatíme…


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jiří Hojer | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.