Dnešní datum: 25. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Semín, Tobiáš a prázdné kotrby

Uvahy

* Semín, Tobiáš a prázdné kotrby

Vydáno dne 03. 09. 2006

Freedom of speech V Číně prý mají restauraci, kam se mohou chodit odreagovat frustrovaní lidé. Máte-li chuť a náladu, můžete si během polední pauzy odskočit zmlátit číšníka či zkopat servírku. Hosté si prý tuto vymoženost pochvalují, zbaví se stresu a do pracovního procesu se z oběda vracejí v mnohem lepší náladě.

Nejsem nijak násilný člověk a nad podobnými zprávami jen kroutím hlavou; přesto i já mám psychicky značně náročné zaměstnání a čas od času si zkrátka potřebuji vyčistit hlavu. To pak letí ruští operní skladatelé do skříně a anglojazyční moderní básníci pod postel a já se na radu Švejkova dobráckého feldkuráta Katze nechávám obveselovat zrůdami. Dívám se na Vyvolené, na Bar, na záplavu dokonale stupidních televizních seriálů, jež nevyžadují vůbec žádnou psychickou aktivitu – je to zkrátka taková moje soukromá dočasná mozková smrt, ze které se nenechávám vytrhovat. Když mám dost, vracím se zpět do reálného života potěšen zjištěním o existenci zcela jiných, prvotních bytostí planety Země, snad lidí, ale pod tak odvážné tvrzení bych se nikdy nepodepsal.

Tak jsem koncem týdne na radu přítele Ondry Šlechty zabloudil na doposud neprozkoumané území mozkové relaxace, na stránku Britských listů. Ondra se nesmírně divil, že na jeho věcné argumenty k ostudnému případu nedobrovolného neonacisty Milana Tobiáše dokáží skalní autoři Britských listů reagovat takřka rychlostí světla. Dvě hodiny poté, co byl Ondrův příspěvek na Blistech zveřejněn, objevila se tu i protireakce pana Štěpána Kotrby.

Než jsem se podíval na tento konkrétní výsledek dřiny pána, jenž evidentně tráví Boží dny klikáním na tlačítko Aktualizovat, padla mi na úvodní stránce do oka jeho polemika s jiným starým známým, s ředitelem Institutu svatého Josefa Michalem Semínem. Michal zde několika prostými větami reagoval na Kotrbův článek Americký katolický antisemita bude přednášet českým neonacistům v Muzeu policie (kritizovanou akci pořádá právě ISJ) a snažil se vysvětlit, že katolicismus a neonacismus jsou v příkrém rozporu. Pan Kotrba bez ohledu na průzračně jednoznačný titulek svého prvního článku neváhal ve své odpovědi na odpověď prohlásit, že nikdy nic o posluchačích z řad nacistů netvrdil a decentně naznačil, že se Michal Semín svou snahou vyvrátit takový názor sám usvědčuje ze lži. Inu, neonacisté se nám tu šíří, je jich plná pražská městská policie (to ovšem plně v závislosti na tom, kolik „empíků“ se podaří pochytat Policii České republiky po ulicích a nahnat je úsečnými rozkazy mezi demonstrující proti Izraeli), pražská Sparta je zase plná padělatelů - hololebých učňů vyrábějících dokonalé padělky nenapodobitelných lístků na přítulnou americkou rozhoďnožku, teď nácky ještě svedou katolíci, aby jimi naplnili prázdné kostely – a kam se nám pak vejdou muslimští imigranti, že ano. Velké bílé červy, bílé pavouky a bílé myšky ne a ne setřást, a pak ta strašná okna, to jeden neví, co říkal, dělal, kde a s kým spal a co vlastně kam napsal. Nevypadá takhle nějak delirium?

Arthur Gordon Pym by nejspíš nikdy nepotkal svou holandskou brigu plnou mrtvol a nestal by se průkopnickou literární postavou moderního horroru, kdyby si autor jeho dobrodružství E. A. Poe neliboval v přemíře alkoholu. Kdyby Moulin Rouge nezískal brzy po svém otevření přízeň vynikajícího, ač postiženého krátkonohého malíře-opilce, nebyl by dnes jistě tak vyhlášeným podnikem. Nikdy jsem ale neslyšel, že by se člověk zápasící s bílými myškami stal vyhlášeným odborníkem na církevní otázky. Což o to, myslet si to o sobě může, jen aby mu to druzí zbaštili i se špejlemi z jitrnic. Pan Kotrba svůj útok ad hominem korunoval informací, že Michal Semín dostal „za šíření svých bludů“ od křesťanského serveru Grano Salis zlatou perlu. Instantní teolog pan Kotrba si zjevně nevšiml, že ocenění dostávají od provozovatele nikoli pisatelé primitivních výkřiků, ale ti nejlepší a nejúctyhodnější autoři. Hlupákům dává Grano Salis naopak Zlatou slzu: pane Kotrbo, zkuste jim taky něco poslat, ať vidíme, jak na tom v oboru jste!

No a máme tu jako na talíři starého dobrého Milana Tobiáše. Zvláštní, v době, kdy levicoví matadoři ze dne na den zjišťují, že taková dobrovolná služba u SS je vlastně docela dobrou kvalifikací psát protiválečné knížky, propagovat bolševismus, štvát proti vlastnímu národu a navážet se do amerického prezidenta, že si dovolil navštívit vojenský hřbitov poraženého nepřítele, nenachází nešťastný pan Tobiáš u našich levičáků zastání. Ani u pana Kotrby ne. Literární esesák nikdy nestřílel po lidech, maximálně tak do vzduchu, ostatně jako každý poctivý pokrokový Němec a jako úplně každý občan NDR. Možná kdyby se pan Tobiáš choval stejně rozumně, řekněme chodil v zimě nahý, v létě nosil své civilní oblečení naruby a místo veřejných akcí na náměstích raději fotil s pořádným bleskem veřejné akce v darkroomech gay clubů, došel by milosti. Takhle se jen může smutně zařadit mezi dlouhý zástup lidí, kteří z rozhodnutí pokrokářů mají nárok jen na zatraceně omezená občanská práva.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.