Dnešní datum: 18. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Kultura >> Sláva barokní Čechie - Umění, kultura a společnost 17. a 18. století

Kultura

* Sláva barokní Čechie - Umění, kultura a společnost 17. a 18. století

Vydáno dne 12. 08. 2001

Praha (Obrazárna Pražského hradu, Klášter sv. Jiří, Valdštejnská jízdárna, Palác Kinských), 27. 4. - 28. 10. 2001, vstupné do jedné expozice 90 korun, do všech expozic 300 korun

O této výstavě lze slyšet samou chválu. Je monumentální, patří k nejrozsáhlejším výstavám v České republice vůbec a rozhodně je největší ze všech výstav s tematikou baroka od roku 1938 - a i druhdy proslulou výstavu z dob mnichovské krize prý překonává. Příliš mnoho superlativů, mohl by si říci český člověk znalý reklamních triků. Abychom však zjistili, zda je Sláva barokní Čechie skutečným skvostem mezi podobnými akcemi dnešních dnů, nebo jen nafouklou bublinou, musíme se na ni vypravit.

Otázku vstupenek vyřešili organizátoři velmi rozumně a s citem. Nemusíte proběhnout celou výstavu najednou v jeden jediný den, můžete si koupit vstupenku na každou její část zvlášť. Chcete-li si koupit zvýhodněnou vstupenku na všechny části výstavy, není to žádný problém; za každou navštívenou expozici dostanete na vstupenku razítko se lvíčkem Národní galerie a zbylé expozice můžete navštívit kdykoli jindy.

Jak už jsem naznačil, výstava je rozdělena na různě zaměřené části. Žádný div; je tak rozsáhlá, že by se v Praze jen stěží hledal přiměřený objekt, do nějž by se celá vešla. A to jsou ještě některé exponáty čas od času obměňovány. První expozice se nachází v Obrazárně Pražského hradu, nese název Barokní triumfy a zabývá se zbožností barokních Čech, vědou, vzděláním a cestováním. Mezi exponáty zaznamenáme mnoho výtvarných děl, jež důkladně naplňují požadavky tehdejšího katolicismu na obrazovou názornost, značné množství knih slavných i dnes, např. Bridelovu báseň Co Bůh? Člověk? a Koniášův Klíč, velmi zajímavé jsou dochované lékařské nástroje, z nichž až přechází mráz po zádech. Zmiňováni jsou i významní vědci té doby v čele s B. Balbínem, jehož portét a rukopisy jsou zde samozřejmě také. Expozice je značně rozsáhlá a rozhodně se při jejím prohlížení dá strávit velmi příjemné odpoledne. Pojďme se podívat na další expozici. Jmenuje se Barokní velmoc a nalezneme ji v Klášteře svatého Jiří. Je věnována habsburské dynastii a jejím válkám, které samozřejmě postihovaly i české obyvatelstvo. Setkáme se s českými politiky, kteří stáli při zrodu rakouské velmoci, těžiště této části expozice však spočívá v památkách na Třicetiletou válku. Pozornost je věnována už jejímu počátku, pražské defenestraci, kde mě zaujal především vzácný votivní obraz, který nechal namalovat sám Vilém Slavata jako dík za svou záchranu. Mnoho dalších exponátů se věnuje valdštejnskému příběhu a útoku Švédů na Prahu. Návštěvníky jistě zaujme soubor praporů českých pluků, ukořistěných v bitvě u Jankova (1645). Do vlasti se poprvé navracejí až po více než 350 letech. Expozice se dále zaměřuje na války s Turky, setkáme se s vymalovanými scénami bitev, ale také s používanými zbraněmi té doby. Velmi zajímavý je polní oltář Savojských dragounů, jenž se zachoval zcela kompletní i s náčiním, a nejstarší dochovaný turecký stan v Evropě mimo území Turecka, ten pochází dokonce už z roku 1616 a je samozřejmě postavený - zabírá skoro celou jednu místnost. Z doby Třicetileté války pochází i dochovaná maršálská hůl a šerpa. Expozici završují památky na války Marie Terezie. Opět nezbývá než dodat, že byste si na prohlídku měli vyčlenit nejméně jedno celé odpoledne. Rozsahem menší, ale o nic méně zajímavá je expozice ve Valdštejnské jízdárně. Nese název Svátky baroka a věnuje se především divadlu a slavnostem ve všech podobách. Připomíná samozřejmě i svátek největší: svatořečení Jana Nepomuckého z roku 1729. Uvidíme nejen kresby a obrazy této velkolepé slavnosti, ale přímo dochované součásti výzdoby. Nechybí ani dokonale vyvedený model velkolepého světcova náhrobku. Co se divadla týká, jistě upoutají dochované kulisy, a to jak ve skutečné velikosti, tak jejich původní modely, a chybět samozřejmě nesmějí ani bohaté kostýmy. Prostor balkonu je věnován začlenění baroka do české krajiny. Kromě suverenních Santiniho výkresů zaujme návštěvníka nejspíše velká Mullerova mapa Čech, příklad dokonalé kartografie doby barokní. Zpestřením je neustále puštěná televize, která v hodinách a hodinách dokumentů představuje fascinovaným divákům barokní umění.

Výstavu uzavírá expozice v Paláci Kinských, nesoucí příznačný název Život a smrt v baroku. Je strukturovaná podle vrstev tehdejší společnosti, věnuje se panovnickému dvoru, duchovenstvu, šlechtě, měšťanstvu, venkovu. A tak se seznámíme s nejluxusnějšími předměty denní potřeby, jež patřily nejbohatším, ale i tím nejprostším, co tvořilo prostředí života chudiny. Uvidíme vlastně všechno: kolébku, oblečení, sklo, porcelán, nábytek všeho druhu, barokní postel, obrazy nejvýznamějších umělců té doby i prosté podmalby na skle, sochy, hudební nástroje, perníkové formy (jejichž přesné kopie mimochodem můžete sehnat přímo v Praze - kus za bratru nějakých 8,000 korun)... A nesmí samozřejmě chybět ani původní malovaná rakev. Mohu-li něco vyzdvihnout, pak je to dokonalá řezba Strom života, která prý u nás nemá obdoby, a zejména vpravdě skvostný orloj z Mnichova Hradiště. Obsahuje značné množství figurek, jež se každou celou hodinu rozpohybují a předvedou různé žánrové výjevy. Figurky se však nepohybují všechny najednou; každou hodinou se jich pohybuje víc a teprve ve 12 hodin se orloj rozpohybuje celý. Myslete na to při své návštěvě, stojí za to správně si ji načasovat.

Když projdeme dvoupatrový Palác Kinských, je čas zakončit návštěvu výstavy výpravou do jeho sklepení. Jako každé správné podzemí z knih o dobrodružných výpravách obsahuje skutečné poklady: zlaté církevní předměty, monstrance, kalichy, nádobky na víno a vodu, ciberia, vyšívané ornáty, mince a pamětní medaile, skvosty, nad nimiž až přechází zrak. Vybrané památky barokního zlatnictví a numismatiky doplňuje ještě ukázka českého sklářství té doby. Cesta je u konce a zbývá už jen krátké zhodnocení. V každé výstavní místnosti vás neustále sleduje bdělé oko hlídače, pro začátek je to snad trochu obtěžující, ale není vyhnutí: vystavené předměty mají příliš velkou hodnotu. Musím ale přiznat, že mi hlídači dovolili vplazit se po zádech pod zachovalý venkovský stůl a pečlivě si jej zespodu prohlédnout, stejně tak jsem mohl vstoupit alespoň do vchodu převzácného tureckého stanu. Výstava je velmi dobře organizačně zabezpečena, počínaje citlivě vyřešeným systémem vstupenek a konče třeba velmi dobře vyvedenými katalogy. Jsou dvojího druhu: malý za 145 korun a velký za 950. Pořídil jsem si malý - a dodnes toho lituji. Na tuhle výstavu stojí za to uchovat si vzpomínky; a v tom vám velký katalog formátu tlusté vázané knihy pomůže lépe.

Vít Vlnas, relativně mladý český historik, jenž si však už stačil získat respekt jako znalec českého baroka, odvedl ve funkci generálního kurátora výstavy spolu se svými spolupracovníky skvělou práci. Dokázal široké veřejnosti předvést všechny aspekty barokního života, seznámil ji s dílem nejvýznačnějších barokních umělců. Prý je tato výstava rozsáhlejší a nakonec i významnější než Rudolfa II. a Praha, velkolepá událost roku 1997. Těžko soudit. Jen jedno je jisté: zájemce o českou historii zkrátka musí tuto výstavu vidět, jinak jej to může mrzet možná až do smrti. Podobná výstava se konala naposledy před více než 60 lety. Netvrdím, že to do té příští bude trvat stejně dlouho. Ale být vámi, raději bych neriskoval. Ještě máte čas. Jistota je jistota.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.