Dnešní datum: 22. 09. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Kultura >> Vlajka. K historii a ideologii českého nacionalismu.

Kultura

* Vlajka. K historii a ideologii českého nacionalismu.

Vydáno dne 31. 01. 2002

Milan Nakonečný, vydalo Chvojkovo nakladatelství roku 2001, cena 269,- Kč

Přestože se v poslední době situace začíná zlepšovat, není stále na českém knižním trhu dostatek objektivních knih, které by bez ideologizujícího marastu dokázaly posoudit a popsat činnost českých tzv. krajně pravicových hnutí a osobností z dob první republiky. Často se stává, že pokud se o to nezaujatý autor pokusí a přitom si dovolí zpochybnit nezpochybnitelné ideologické „pravdy“, stává se terčem útoků publicistů, kteří o daném problému ve skutečnosti vědí jen tolik, co si přečetli v novinových článcích a co jim z nich prošlo rudě barvícím sítem až do mozku.

Bývalý profesor FF UK Milan Nakonečný, jehož články znají naši čtenáři také ze stránek Národní myšlenky, se do svého druhu odvážného podniku pustil, když se zaměřil na podrobný rozbor činnosti prvorepublikové a protektorátní Vlajky, organizace, jež se už během války stala synonymem pro nejhorší typ kolaborantství a hluboké národní zrady.

Jenže už od samého začátku knihy je čím dál jasnější, že jako všechno v životě, není to ani s Vlajkou nijak jednoduché. Její vznik nebyl nijak náhodný nebo nahodilý, naopak, byl vyvolán neuspokojivou situací na československé politické scéně, partajnictvím, korupčnictvím, politickým kupčením. Podobná uskupení vznikala jako reakce na stejné problémy po celé Evropě a mezi jejich příznivce se řadili právě lidé, jimž se situace v jednotlivých státech vůbec nezamlouvala a kteří se domnívali, že je čas na radikální změnu a očistu společnosti. A právě tento fakt, tuto reakci na situaci vyvolanou často zcela záměrně chybným stylem demokratického vládnutí, profesor Nakonečný oprávněně zdůrazňuje, když mluví o zrodu Vlajky. Troufám si tvrdit, že si tímto tvrzením nezíská mnoho přátel mezi demokraty, kteří povyšují svůj typ demokracie na nezpochybnitelné státní náboženství.

Autor v sympatické snaze o objektivitu, jež v žádném případě neskrývá vlajkařské chyby nebo dokonce zločiny, dokáže zároveň vlajkařům přiznat také ušlechtilé pohnutky. To se týká především prvorepublikové Vlajky, původně vlastně studentského klubu, jehož ideovým vůdcem byl bývalý rektor UK MUDr. Franišek Mareš, významný filozof a také senátor. S původní Vlajkou také spolupracoval až do své tragické smrti Viktor Dyk.

Být v té době příslušníkem Vlajky znamenalo přímé ohrožení vlastní existence. Při popisu problémů, s nimiž se vlajkaři ze strany státní moci setkávali, jistě leckomu z nás dá vzpomenout na situaci, v níž žijeme dnes. Vůbec je pozoruhodné, v kolika podstatných věcech i detailech se politická situace ve státě podobá situaci za 1. republiky. Tato podobnost je natolik do očí bijící, že neustálé upozorňování autora působí v odborném textu poněkud rušivě, pro pomaleji chápavé čtenáře by snad stačilo upozornění v úvodu knihy.

Poněkud také zaskočí neúnavně opakované zdůrazňování vlajkařského antisemitismu, z čehož by neinformovaný čtenář mohl snadno získat dojem, že se v té době jednalo s výjimou prostředí německého nacismu o jakýsi singulární výstřelek, zvláštní podivnou libůstku, jíž je nutno se neustále podivovat až do naprostého omrzení. Opak je však pravdou, podobné názory můžeme nalézt ve 30. letech u většiny pravicových sdružení v Evropě a bohužel, ne vždy se jednalo jen o stanoviska vycházející z prastarých předsudků. Některé ošklivé události a aféry dokázaly tyto antipatie spolehlivě přiživit.

Vlajka se během 2. republiky a období protektorátu proměnila z poměrně sympatického spolku radikálního mládí v odpudivou kolaborující organizaci, v níž se však změnilo nejen vedení, ale výrazně se také obměnila členská základna, odešli ti, kdo často obětovali vlastní existenci myšlenkám nacionalismu a místo nich nastoupili konjunkturalisté, jejichž jedinou myšlenkou bylo přiživit se na nové situaci. Bývalí čelní představitelé Vlajky se přitom od protektorátní Vlajky důrazně distancovali s tím, že se jedná již o úplně jinou organizaci, jež nemá s organizací původní společného vůbec nic. To autor zcela správně zdůrazňuje, když mluví o aktivní kolaborantví, pro něž se Vlajka stala nenáviděným symbolem v očích většiny českého národa. Nijak zároveň toto kolaborantství neomlouvá, v závěru knihy však v souvislosti se soudem, jenž poslal tři přední vlajkaře na šibenici a mnoha dalším udělil často velice diskutabilní tresty, dovozuje, že mnohé z nejhorších vlajkařských zločinů nebyly spáchány organizací samotnou, ale jednotlivými členy, přičemž vedení samotné o tom nemělo ani tušení. A aby to nebylo tak jednoduché, i v protektorátní Vlajce se našli stateční vlastenci, kteří zaplatili svůj postoj pobytem v nejhorších koncentračních táborech včetně Osvětimi, z nichž se ne vždy vrátili domů.

Samotná kniha obsahuje nejen tradiční seznam použité literatury a šikovný jmenný rejstřík, ale také krátké medailonky předních vlajkařů a unikátní fotografickou přílohu. To lze samozřejmě přičíst autorovi k dobru. Naopak na vrub vydavatele jde neobvyklé množství textových chyb, vypadlých písmenek, gramatických chyb apod., zde si zřejmě odpovědný redaktor velkou hlavu s ošetřením textu nedělal. Je to škoda, ale zájemce o objektivní zprávu o české pravici hned několika rozporuplných období našich dějin by neměla taková maličkost odradit. Tahle knížka za koupi rozhodně stojí.


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.